Ještě před západem Slunce jsem nastavil dalekohled, pozorování pak proběhlo od 20 - 22 hod (v Jevišovicích na zahradě https://goo.gl/DC3TV3). Cílem bylo focení Měsíce pár dní po první čtvrti a Jupiteru, který od něj byl cca 20° na východ.
Panovalo skoro jasno, občas se objekty schovaly za oblaka. Teplota vysoko na nulou, cca 12 - 16°C, bezvětří.
Měl jsem komplet vybavení a k tomu půjčený fotoaparát Nikon D600.
Dalekohled jsem ustavil ještě před západem Slunce. Z minulých pozorování jsem si odnesl to, že nejdůležitější je mít seřízený hledáček a dalekohled. Nejprve jsem zaměřoval na kostelu, následně se už objevil Měsíc. Polární zarovnání jsem měl nastaveno z minulého pozorování, Polárku vidět zatím nebylo, proto byl dalekohled založen jen orientačně. Ukázalo se, že to pro pozorování stačilo. Čas od času bylo sice potřeba provést menší korekci v deklinaci, ale nijak to nevadilo. Na dalekohled jsem hned nasadil fotoaparát a mířil na Měsíc. Prozatím bez Barlow čočky. Seřídil jsem hledáček a dal se do toho.
První fotky jsem ladil nastavení, postupně jsem došel k času 1/1000s a ISO 100 (asi), viz foto.
Pak jsem chtěl vyzkoušet Barlow, protože poslední pozorování nepřineslo žádný výsledek. Otázkou pro mě bylo, jestli a jak budu schopný zaostřit, protože se mi to zatím nepodařilo. Měsíc se naštěstí dobře hledá, takže se výsledek dostavil rychle. Překvapením pro mě bylo, že se větší ostrosti dostalo při větším zasunutí výtahu. Po upravení hodnot fotoaparátu na větší čas a větší ISO (přesné hodnoty si už nepamatuji), dopadlo foto následovně:
Následovaly pokusy o focení Jupiteru. Tady jsem asi dosáhl horších výsledků než minule, ale bylo to asi spíš podmínkami, které dvakrát na delší dobu zakryly Jupiter na delší dobu a poté jsem to už vzdal.
Nejprve jsem zkusil foto bez Barlow.
Pak se zatáhlo a odebral jsem se domů. Před druhým focením jsem provedl korekci zarovnání, ale spíš jen pro větší zpřesnění (ne však maximální).
Použil jsem zde i Barlow čočku. Výsledkem je obraz s ostřejším obrazem, ale menšími detaily a horšími barvami.
Největší pozitivum tohoto pozorování bylo vyzkoušení motoru. Namontoval jsem ho na místě za “tmy” (okolní osvětlení a Měsíc). Základem bylo správné zaměření hledáčku, protože kdykoli jsem zamířil hledáčkem, objekt se objevil na displeji fotoaparátu a to i s Barlow čočkou! S chováním motoru jsem byl nadmíru spokojen - jemné posuny v rektascenzi se prováděly zrychlením nebo zpomalením motoru. K mému překvapení stačila pro sledování Jupiteru opravdu malá rychlost.
Prozatím se jednalo o nejhladší pozorování a to i přes to, že jsem neměl dokonale polárně zaměřeno.
Ve 2:30 jsem ještě vstal, abych pokračoval Saturnem. Kvůli malému sklonu ekliptiky však planeta nevystoupala dost vysoko, abych ji byl schopen vidět z mého pozorovacího místa, takže budu muset čekat ještě asi měsíc, až bude Saturn vycházet dřív.