pátek 29. července 2016

Lov Andromedy na Slovensku

Dlouho očekávaný okamžik pozorování některého z Deep Sky objektů konečně přišel. Už dávno jsem měl vymyšlené, na co se zaměřím, jakmile vyjde počasí - M31 aka Galaxie v Andromedě. A když už Deep Sky, tak v pořádné tmě - tedy alespoň v takové, jaká je v letních měsících možná. Měsíc - velmi blízko novu, oblast - Slovensko, rozmezí Velké Fatry a Nízkých Tater (https://goo.gl/wBQ6hc). Pokud by někoho napadlo - Slovensko, hory - tam musí být medvědi - tak to stejné napadlo i mě a musím přiznat, že druhý hlas v hlavě by to celé nejraději neabsolvoval. Převládla ale touha zažít větší tmu a možnost vidět poprvé nějaký ten Deep Sky.

Zvoleno bylo rodné místo mého kolegy a spolufotografa - Ružomberok. Cesta byla dlouhá, a tak jsme vyrazili z Brna lehce po poledni. Auto bych byl schopný naplnit i sám, bral jsem: dalekohled a montáž, příslušenství, fotoaparát a příslušenství, stativ, notebook, stoličku, podložku a samozřejmě detaily jako oblečení apod.


Naplánovány byly dvě pozorovací noci. Předpověď počasí vypadala slibně (realita ale většinou bývá jiná).

V pátek jsme vyrazili na místo kolem 21:30. Během dne mělo počasí silné výkyvy, ale k večeru vládlo jasno. Byl jsem velmi zvědav, co nabídne horská obloha v oblasti slabého světelného znečištění. Pozorování předcházelo hledání vhodné lokace - neproběhlo zde prozkoumání terénu za bílého dne - ale nakonec jsme vhodné místo vybrali. Tím, že bylo po dešti, bylo docela bláto, takže jsme zůstali u cesty - provoz zde nebyl téměř žádný (po 23. hod vůbec žádný). Každý jsme se šli věnovat svému - já jsem nastavoval dalekohled, kolega ustavil stativ a jal se focení Mléčné dráhy. Příjemným zjištěním bylo, že obzor na všech stranách opravdu nebyl prosvětlován vzdáleným městem.

Přišel ale první problém. Kromě rosy a lehké přízemní mlhy (vzduch byl vůbec dost vlhký a počasí tedy vlezlé) nám situaci ztěžovala lehká oblačnost. Focení nedopadlo úplně podle představ. Obloha - polojasná, ke konci zatažená, teplota - nízká, zima - vlezlá, k tomu rosa, únava - vysoká (zpět jsem řídil se zatnutými zuby).

Jak jsem psal výše, zaměřoval jsem se na Galaxii v Andromedě. Na dalekohled jsem nasadil fotoaparát, ale notebook jsem se vytáhnout neodvážil. Relativně dlouho trvalo, než jsem se zorientoval, kde souhvězdí Andromedy navazuje na Pegase a vůbec nejtěžší bylo pak najít Galaxii v hledáčku a na fotce. Další obtíží bylo správné nastavení motoru. Věděl jsem, že nedosáhnu, aby mi objekt zůstal ostrý několik minut, ale doufal jsem, že aspoň minutu bych dosáhnout mohl. Počasí nám však nepřálo a pokusy jsme museli přerušit. Já měl objekt schovaný v oblačnosti, kolega zase orosenou čočku.



Akci jsme tedy zabalili kolem 1:00. Výsledek z prvního dne pak vypadá následovně:



Na první pozorování to není špatné, ale věřím, že jsem schopný dosáhnout víc. Věděl jsem, že potřebuji lépe nastavit polární zarovnání a rychlost motoru a pak taky využít skládání z více fotek (light, dark, flag, bias). To bylo taky cílem na další noc.

Druhý den jsme si jeli vybrat nové místo - tentokrát za bílého dne. Při hledání jsme se pohybovali v okolí původního stanoviště a mohli jsme tak zkontrolovat, jak vypadá oblast za světla. Příjemným zjištěním bylo, že jsme vlastně vybrali velmi dobře a rozhodli jsme se sem vrátit i podruhé. Velmi nás pobavilo odhalení znaku vesnice, poblíž které jsme trávili noc v horách.

Den jsme také trávili na rodinné akci v lese, kde se k nám dostala od houbařů zpráva, že byl v lese spatřen medvěd. Taková informace mě velmi potěšila. Alespoň počasí tentokrát slibovalo mnohem lepší zážitek. Postupně se vyjasňovalo a k večeru nebyla na obloze téměř žádná oblačnost.

Vzhledem k podmínkám jsme se rozhodli, že nebudeme spěchat. Plánem bylo, že dokud se pořádně nesetmí (což mělo být kolem 23:00), nastavíme a co nejpřesněji zarovnáme dalekohled (metodou Drift Alignment) a provedeme focení Galaxie. Poté přejdeme k focení Mléčné dráhy.

Byla to moje první zkušenost s tímto procesem zarovnání, proto se dalo čekat, že vše bude nějakou dobu trvat. Tentokrát jsem připojil i notebook a bral to opravdu poctivě. Vždyť času bylo dost. S každým krokem jsme trávili hodně času a po 45 minutách přišel šok (ne, nepřišel medvěd). Začalo se zatahovat a to hodně. Úplně. Ve spěchu jsme chtěli pořídit pár fotek, ale během minut bylo po focení. Výsledek z prvního dne se tedy překonat nepodařilo. Ani jednomu z nás.

Zkušenosti pro příště:
  • rozhodně používat notebook, fungovalo to super a nemusel jsem se krčit u dalekohledu
  • pořádně nastudovat a natrénovat Drift Alignment - např. na pozorování Měsíce
  • vždy se snažit o vytvoření light, dark, flat, bias snímků
  • pokud budu fotit panorama - tak vypnout automatické vyvážení bíle kvůli různým odstínům jednotlivých fotek.
Do Tater se asi delší dobu nedostanu (dokud žena nesvolí nebo nebude součástí výletu), ale věřím, že Deep Sky nafotím i v mých oblíbených oblastech blízko domu.



čtvrtek 14. července 2016

Nové příslušenství

Narazil jsem na hodně zajímavý program pro astrofotografii - BackyardNikon. Pomáhá při focení, ostření a vůbec celém procesu focení přes dalekohled. Jak to funguje? Stačí připojit fotoaparát přes dodaný USB kabel a program nabízí ovládání manuálního režimu, řídí focení, zobrazuje fotografie a mnohé další.
V tento okamžik jsem se radoval, že jsem při výběru fotoaparátu zvolil Nikon D5100 a ne řadu D3xxx - D5100 totiž tato aplikace podporuje, D3xxx už ne.
D5100 má ale v programu jedno omezení a to, že přes USB kabel nepodporuje režim BULB.
Pokud bych se někdy dostal k tomu, že si budu moct dovolit víc jak 30 s expozice, chyběl by mi k tomu právě tento režim.
Jenže i to se dá obejít...pomocí sériového kabelu, který se připojí do USB a pak do konektoru pro připojení kabelové spouště (celkem jsou tedy mezi PC a fotoaparátem připojeny dva kabely).
Na The Shoestring Astronomy Store nabízí tento kabel za 75$ + 16$ + poštovné, ale když člověk hledá dál, najde odkazy např. na www.cloudynights.com, kde šikovní lidé zveřejnili návod, jak si obstarat potřebné součástky a vyrobit si takový kabel doma.
Objednával jsem z AliExpress a eBay:
Objednávka celkem za 13$ :-)

I když jsem uvedl na AliExpress špatnou adresu a čtyři balíky tak měly na sobě od České pošty dva vykřičníky, po 4 týdnech od objednání vše dorazilo. S vytvořením výsledného produktu mi pomohl kolega z práce, kterému tak patří velký dík ;-).
Postup z cloudynights.com jsem zachytil na fotografiích níže.

Nejprve všechny součástky - jak je vidět, náhradní díly by byly...potřebuji jeden rezistor, jeden tranzistor, dvě diody.


USB převodník jsme rozebrali, odpájeli, abychom ho mohli modifikovat.


Na tranzistor přišel rezistor.


Kabel od spouště jsme ucvakli u spouště, dva drátky (červený a žlutý) spojili přes diody, zaizolovali.


Připravený tranzistor jsme zapojili na RTS a GND.


Nakonec se z původního kabelu USB převodníku odstříhali nepotřebné kabely a jeden se přivedl na tranzistor, druhý na GND. Upravený obvod jsme vrátili zpět do pouzdra. Poslední krok bylo spojení kabelu z USB převodníku s kabel ze spouště.


A takto vypadá výsledný kabel.


Ověření funkčnosti bylo napínavé - Windows si dal s vyhledáním ovladačů pro převodník na čas, ale na závěr se objevil nový COM port, na který jsem nasměroval BackyardNikon. A tak jsem pořídil první fotku přes BULB.

pátek 1. července 2016

Mléčná dráha - panorama II

Výsledná fotografie z posledního nočního výletu nestála za moc, protože jsem se moc nezabýval úpravami fotografií. Jakmile jsem však našel čas, pustil jsem se znovu do práce a pomocí několika návodů, hlavně tedy již zmiňovaný návod Jak fotit panorama noční oblohy, ale dále také návod Jak upravovat fotografie Mléčné dráhy ve Photoshopu.

Nejvíce práce bylo s vinětací jednotlivých fotografií. V předchozím článku je vidět, jak fotografie v místě napojení mají tmavý okraj. Photoshop nabízí filtr Korekce objektivu, která by měla dokonce z fotografie vytáhnout přesný typ objektivu a provést odpovídající korekci, ale dostal jsem se tím na opačnou stranu - tentokrát byl okraj fotografie moc světlý. Metodou pokus-omyl se mi podařilo snížit přechod okraje na nižší, stále však viditelnou úroveň.

Další úpravy těchto přechodů jsem se rozhodl udělat pomocí masky a zesvětlením daných míst ručně. To nakonec vedlo k lepšímu výsledku, ale úplně košer způsob to asi není.

Pak už následovalo jen zvýraznění detailů Mléčné dráhy a ztmavení světelného znečištění. Jako tečku na závěr jsem ještě zvýraznil Galaxii v Andromedě.

Po provedení zmíněných úprav:

Pro porovnání přikládám fotografii před zpracováním (jen složeno pomocí Image Composite Editor):

Příště určitě zapojím do obrazu nějaké zajímavé popředí, napadá mě šatovský bunkr, a pak by bylo dobré mít větší tmu.

Mléčná dráha - panorama I

I když aktuální noční obloha není nejtmavší, musel jsem využít teplého počasí a jasné noci. V 23:00 jsem se odebral pěšky mezi pole.

Tentokrát jsem se nevydal s hvězdářským dalekohledem, ale vzal jsem jen obyčejný stativ a fotoaparát. Cílem totiž bylo focení Mléčné dráhy. Po předchozích zkušenostech jsem věděl, že mám docela malý úhel záběru, takže jsem hledal, jak udělat panorama a narazil jsem na zajímavý článek.

Zvolil jsem, že budu fotit na výšku a výsledek poskládám ze tří řad a několika sloupců (cca 10). Jedna fotografie je focena na 15s, ISO 3200, f/1.8.

Ještě ten večer mi to nedalo a zkusil, jak bude vypadat výsledek. Ideální to zatím není, ale na první pokus to úplně špatně nevypadá.
Je vidět, jak se panorama skládalo. S tím, ale doufám, půjde ještě něco udělat, fotky nejsou upravené, prostě jsem to zkusil s nezpracovanými daty. Ale i tak se mi výsledek líbí.

Obzvlášť mě potěšilo, že je i na tak světlé obloze možné nafotit Galaxii v Andromedě, viz flíček u levého okraje v dolní polovině fotky.

Na výsledné fotce ještě zapracuji a pochlubím se s výsledkem.