pondělí 23. ledna 2017

Objevuji postprocessing v PixInsight

Do zpracovávání jsem se dal ihned po návratu z onoho focení, které mi vyneslo první pořádná data. K dispozici jsem měl:
  • 30x1 min. light frames
  • 15x1 min. dark frames
  • 15 bias frames
  • 15 flat frames
  • 15 dark flat frames
V předchozím článku jsem zmiňoval, že jsem nakonec nepoužil flaty z modré oblohy. Nevěděl jsem totiž, jestli jsou správné, tak jsem ještě později nafotil nové (i když už to bylo s odstupem času a znovu jsem hledal správnou ostrost) pomocí bílého trička a zářícího displeje.

Při večerním zpracování jsem se po více než dvou hodinách nikam nedostal. Pracoval jsem podle níže uvedeného videonávodu, používal jsem PixInsight, který je neuvěřitelný v možnostech, které nabízí speciálně pro úpravy astrofotografií. Problémem ale bylo, že jsem měl orientaci fotek na výšku. Fotoaparát byl nakloněn tak, že je rovnou otáčel (což jsem zapomněl vypnout...příště už na to budu myslet). Nejprve jsem tedy bojoval s převodem z raw, abych vše mohl hromadně otočit. Tam jsem ale narazil na problém s kvalitou. Evidentně není jednoduché převést raw do něčeho lepšího na zpracování...navíc jsem přišel o barvy :-).

Další den jsem použil DeepSkyStacker. Zatím bez flatů, protože jsem v daný okamžik dostal podezření, že by problémem mohly být právě ony. Master image jsem pak editoval v PixInsight. S výsledkem jsem spokojený nebyl, protože jsem dostal opravdu zašuměný obrázek.

Další pokus byl už s použitím snad správných flatů a dark flatů. Měl jsem tedy kompletní sadu obrázků...a výsledek? Opět plné šumu.

Pak mi došlo, že se asi PixInsight snaží vytáhnout histogram obrázku až moc a tak vzniká šum. Když jsem ScreenTransferFunction trochu stáhnul, hned byl výsledek lepší. Při editaci jsem používal druhé z uvedených videí.

Načerpal jsem myslím velké množství informací ke zpracování, ale spoustu parametrů mi pořád není jasných a metodou pokus omyl trvá vše hodně dlouho, ale věřím, že další pokusy se zase posunu dál...

Výsledný obrázek, se kterým jsem už byl spokojený, vypadá následovně:


Postřehy, co si odnesu do příštího focení (které doufám bude brzy):
  • použít nižší ISO a snažit se o co nejdelší expozice, cílem jsou 2 min, ale uvidíme
  • určitě vzít notebook a použít BackyardNikon
  • vypnout automatické otáčení snímků
  • termosku s čajem
  • možná spacák :-)


Calibration and Stacking in PixInsight 1.8

PixInsight DSLR Workflow Tutorial


sobota 21. ledna 2017

Star Adventurer - první skutečné astrofocení

Montáž měla za sebou zkoušku ustavení a pořízení prvních snímků s delší expozicí, ale skutečný test sestavu teprve čekal. Konečně jsem si mohl vyzkoušet pokročilé techniky astrofocení, kdy se využívá několik snímků skládaných na sebe, nemluvě o dalších desítkách kalibračních snímků.

Vše se odehrávalo ve stejný víkend jako první pokusy. Už přes den jsem si zkoušel nafotit flat frames. Použil jsem dokonale modrou oblohu, která by měla stačit (nakonec jsem ale použil jiné flaty - o tom později).

Po 19. hod. jsem odjížděl na pole za obcí a to s následující výbavou: PowerTank, fotoaparát, montáž na stativu, se vším možným příslušenstvím. Neměl jsem notebook, resp. kabely na propojení fotoaparátu. Původně jsem chtěl nastavit sekvenční snímání na foťáku, ale v režimu Bulb nefunguje. Nezbývalo než odpalovat ručně za pomoci časovače v mobilu, který hlídal časy :-)

Auto ukazovalo venkovní teplotu -7° C, bezvětří. Cílem bylo souhvězdí Oriona, které bylo ještě dost daleko od Meridianu.

Ustavení chvíli trvalo, hlavně kvůli tomu, že mi nestačila vůle otáčení montáže v azimutu. Takže bylo třeba otočit celým stativem (nechtěl jsem, aby noha montáže zavazela, když se budu sklánět k polárnímu hledáčku) a znovu najít rovinu.

Pak jsem nasadil foťák a pustil se do ostření. Původní plán byl mít už z domu zaostřeno, ale v nočních podmínkách nebyla ostrost ideální, takže jsem přeostřoval. Myslím, že se mi podařilo dosáhnout dobrého nastavení, což bude vidět později ve snímcích.

Po pár pokusných snímcích jsem se ujistil, že jsem splnil všechny kroky, abych mohl spustit sérii expozic. Odpaloval jsem opět přes bezdrátovou spoušť a při snímání jsem se bál i pohnout. Postupně jsem našel pozici dost daleko, abych mohl chodit a sem tam i pro zahřátí cvičit a neovlivňoval montáž a přitom byl stále schopný mačkat spoušť.

Nastavení snímků jsem zvolil: 105mm@5.6, ISO 800 na objektivu 18-105/3.5-5.6.

Dostal jsem se až na 30 expozici o délce 1 minuty. Pak přišly na řadu první kalibrační snímky - dark frames. Stejný čas, ale pouze 15 snímků.

Nebylo ještě tak pozdě a chtěl jsem ještě kousek posunout možnosti, tak jsem si troufnul na 2 minutové expozice. I ty dopadly dobře, ale udělal jsem jich jen 10. Následovaly opět darky a pak už balení domů. Konec byl lehce před 22. hod.

Ihned po příjezdu domů jsem chtěl vidět, co budu schopný vytáhnout z nasnímaných dat...nebylo to tak jednoduché, ale o tom příště...

pátek 20. ledna 2017

Star Adventurer - první test

V době po nákupu Star Adventurer panovaly v celé zemi na poměry silné mrazy, v noci běžně pod -10° C. Za teplotami nízko pod nulou stála často i jasná obloha, proto jsem zažíval boj, kdy na jedné straně byla potřeba otestovat nové zboží, s touhou nevytahovat paty z baráku na straně druhé. V Brně se také přidává fakt, že se mi nechce motat s výbavou kolem paneláků a autem dál se mi jezdit nechce. Reálný test tedy musel počkat na venkovské prostředí.

Přišel víkend a cesta k rodičům. Hned v pátek bylo jasno a tak jsem vzal montáž na dvůr. Chtěl jsem jen vyzkoušet zarovnání na Polárku - přeci jen jsem ještě nikdy nepoužíval polární hledáček a byl jsem zvědavý.

Ve zkratce řeknu, že poté, co jsem měl zaměřeno, mě vnitřní hlas donutil chtít víc. Posbíral jsem z domu vše, co mi ještě chybělo, abych mohl udělat první fotku - lištu, foťák, kabel, napájení, ...

Prvním velkým překvapením bylo, že motor montáže skutečně jel. I v té zimě. Pro mě doteď nevídaná věc.

Netrvalo dlouho a už jsem na zimní obloze hledal...co jiného než Oriona. Expozice jsem odpaloval pomocí bezdrátové spouště. Po prvním výsledku jsem měl v hlavě jedinou myšlenku: "Konečně dokážu udělat aspoň minutové expozice". Malý krok pro běžného astrofotografa, obrovský pro mě.

Ten večer jsem zkusil ještě několik objektů, přikládám dvě lehce upravené fotky spolu s informacemi:

  • Nikon D5100, 18-105mm/3.5-5.6 @ 105mm/5.6, ISO 800, cca 60s



Páteční zážitek mě nadchnul - i když teploty byly dost pod nulou, dalo se venku vydržet. I proto na sebe další zážitek nenechal dlouho čekat...

středa 11. ledna 2017

SkyWatcher Star Adventurer

Co jsem avizoval v předchozím článku, se stalo skutečností. Prvním pořádným astro vybavením se stává SkyWatcher Star Adventurer.

Sáhnul jsem po rok starém kusu, který byl k dispozici na astro-forum.cz. Předání proběhlo v Hodoníně na hranici se Slovenskem.

A tady je...


Součástí nákupu byl Star Adventurer, klín, lišta, závaží a osvětlovač polárního hledáčku.

S čím byl trochu problém, byl stativ. Před koupí jsem věděl, že budu chtít použít buď svůj fotostativ, nebo stativ k EQ2. Fotostativ ale není dost robustní, na EQ2 jsem neměl vhodný šroub. Díky improvizaci se nakonec řešení pro upevnění k EQ2 našlo. Sice není úplně dokonalé, zato funkční. Klasický šroub se upravil, aby na jeho konci mohla být závitová redukce z 3/8" na 1/4", a k utahování slouží matka.

Ihned po samotné koupi jsem ale zkoušel na fotostativu a musím říct, že jsem při prvních testech zažíval horké chvilky. Montáž totiž nechtěla fungovat. Vždy se po chvíli zastavila a kontrolky blikaly. Za vším nakonec asi stála nevhodná manipulace, protože jsem nejspíš nedopatřením moc utáhl RA osu a motor s ní nedokázal otáčet.

Zbýval už jen test ve skutečné akci. Moc jsem se těšil, až si vyzkouším polární hledáček a také chod montáže...o tom tedy příště.

středa 4. ledna 2017

Vlastní držák s foto závitem

Před pár týdny jsem se registroval na astro-forum.cz a od té doby čerpám nové informace. Jednou z nich je, že s aktuální sestavou nejspíš neudělám ani 20 s expozici, která by se dala použít. Ohnisko 900mm + 1.5x crop factor mojí DSLR vyžaduje už hodně velkou tuhost a přesnost montáže.

Co by ale mohlo fungovat, je použití montáže s fotoobjektivem s menším ohniskem. Je třeba použít držák s fotozávitem, který půjde připevnit na mou EQ-2 montáž.

Místo nákupu jsem si řekl, že by možná pro ověření, jestli to opravdu půjde, stačilo improvizovat a vyrobit si něco z dílů doma. Pár nocí jsem o tom přemýšlel, jednou mě to dokonce nenechalo usnout, a tak další den vzniklo toto:


Použil jsem kus dřeva, co jsem měl doma, dvě vysoké plastové podložky, které už ani nevím, z čeho jsou, náhradní stativovou destičku, kterou jsem kdysi pořídil, čtyři vruty a čtyři velké podložky a jednu ještě větší.

Abych mohl k destičce utahovat fotoaparát šroubem, vyhloubil jsem do dřeva pod destičkou díru a do ní dal podložku, která je v drážce foto šroubu a která se otáčí a pomáhá s utahováním. Celé je to přichycené pomocí stahovacích pásek k montáži. Vše se zdá být použitelné a se zvoleným objektivem vyvážené (18-105mm).

Nicméně to vypadá, že mi držák stejně nebude k ničemu. Pokud vše půjde dobře, stanu se za pár dní vlastníkem setu SkyWatcher Star Adventurer.



neděle 1. ledna 2017

Astrofoto 2016

Rokem 2016 vše začalo. Na začátku roku jsem měl základní znalosti o noční obloze, ale v podstatě žádné pozorované nebo snad focené objekty.

Astrokurz na brněnské hvězdárně byl dobrým startem pro zorientování. Začal jsem jej někdy kolem léta roku 2015. V následujícím roce jsem pak konečně využil co mi dal, když jsem zahlédl nejprve jen Jupiterovy měsíce v binokuláru, abych jej následně viděl i v refraktoru 90/900. Později se přidal Saturn i Mars.

Pozorování však nebylo takovým lákadlem jako možnost si objekt vyfotit. Přišly první pokusy na planetách a hlavně sny o galaxiích.

Pro M31 jsem si jel až na Slovensko, ale i ta rozmazaná šmouha stála to za to. Postupně se začalo ukazovat, že montáž EQ2 s pohonem RA osy stačit nebude, protože o nějaké přesnosti se nedalo ani mluvit. Natož aby to všechno zvládlo ohnisko 900. A to se bavíme o teplotách nad 15°C - při poklesu pod tuto hranici motor v podstatě ani nejel. Ani s mohutnou kapacitou v podobě SkyWatcher PowerTank 7Ah, který mi dovezl kamarád z UK.

Jak se rok překulil do podzimu, bylo tedy jasné, že musí přijít upgrade - a to hlavně co se montáže týče.