Zvládnu Rosettu?

Plán na víkend byl jasný, v sobotu bude jasno, domluvíme tedy sobotu a neděli u rodičů a pojedu k Bítovu / Vranovu nad Dyjí zkusit místní tmu. Počasí si ale usmyslelo, že vlastně chtělo být jasno v pátek a v sobotu se mu už tak moc nechce. Takže změna plánu a jedu tedy v pátek z Brna na moje místo u Mackovic.

Jako nezkušený Deep Sky Object fotograf jsem už vyčerpal zásobu svých "jasných" objektů - Orion Nebula (M42) a Andromeda Galaxy (M31). U nich jsem dobře věděl, kde je hledat. Jaký další cíl tedy zvolit?

Pročítáním fóra jsem kdysi narazil na informaci, že k jasnějším mlhovina patří také Rosette Nebula. Příjemným zjištěním byla její aktuální poloha, která vyhovuje focení zhruba od 20. do 24. hod. Zvolil jsem tedy ji.

O svého bratra jsem si půjčil další objektiv. Původní 18-105mm jsem vrátil a místo něj vzal 55-200mm@f/4-5.6.

Do akce jsem odjížděl v 20 hod., na místě jsem byl lehce po 21. hod. Vykouknu ven a polovina oblohy, ta kterou jsem potřeboval, zakrytá oblačností. Sice ne úplně nepropustnou, ale prostě nepoužitelnou pro focení.

Podle předpovědi mělo být cca v 23 hod. už úplné jasno, takže nezbývalo než čekat. Škoda té cca hodiny. Jak se ale ukázalo později, stejně bych to asi rychleji nestihl.

Auto jsem zaparkoval tak, aby bránilo montáž před případným větrem, který přicházel ve slabých poryvech. Montáž jsem ustavil, tentokrát však s jedním nápadem, že nebudu úplně vytahovat nohy stativu. Proč mě to nenapadlo dřív. Nejen, že má montáž lepší stabilitu, ale hlavně když je níž, můžu se pohodlně usadit pod polární hledáček a ladit ustavení.

Přišel čas na ostření objektivu, ale na čem ostřit, když jasné objekty jsou v mlžném oparu. Na obrázku Sirius. Obecně je ale ostření s tímto objektivem těžké, kroužek má velmi krátký rozsah.

Rozhodl jsem se využít čas a nachystat si BackyardNikon a případně vyzkoušet zpřesnit ustavení. Z nějakého důvodu ale nefungoval Bulb přes sériový kabel. Tvářil se připojený, ale BackyardNikon ho prostě nedokázal použít. Zkoušel jsem restart aplikace, fotoaparátu i celého počítače, ale nic nepomohlo. Navíc vše nějakou dobu trvalo a ztratil jsem tedy dost času.

Přešel jsem na náhradní plán a sice využití řízení expozic přes StarAdventurer. Na začátku jsem zřejmě z nepozornosti zapomněl přepnout na Bulb a divil jsem se, proč fotky nezachycuji data, která bych očekával (např. Orion po 60s nebyl vůbec vidět).

S již vyčištěnou oblohou přišel konečně čas najít Rosettu. Několik cvičných expozic, ale stále jsem si nebyl jistý, že ji mám zaměřenou. Pomohlo až Stellarium na mobilu - přiblížením se dá dohledat uskupení hvězd ve středu mlhoviny a použít tyto hvězdy pro orientaci na snímku.

Po vyzkoušení 120s expozice jsem raději zvolil 90s. Rozhodl jsem se taky pro maximální ohnisko 200mm DX (300mm), F 5.6 a ISO 800. Jedna expozice vypadá takto:

Focení začalo až v 23:30, nezbývalo tedy už moc času, než objekt sestoupil nízko k obzoru. Podařilo se mi nasnímat 36 snímků, tedy asi 54 min. dat. Jednalo se sice o nový rekord, ale myslel jsem, že se mi podaří 2-3 hodiny. Po skončení jsem ještě dal asi 30 min. dark snímků, během niž jsem už začal balit. Odjížděl jsem po 01. hod. půlnoční a doma byl cca v 02 hod.

Doma jsem dofotil flat snímky a pustil se do zpracování. Na snímku výše je vidět vinětace po krajích, ale ve výsledném snímku se ji díky flat snímkům opravdu podařilo odstranit.

Postup processingu vypadal asi takto, vše v PixInsight:

1. složení (MasterBias, MasterDark, MasterFlat (Dark = Bias), kalibrace, registrace, integrace
2. AutomaticBackgroudExtractor
3. BackgroundNeutralization
4. ColorCalibration
5. HistogramTransformation
6. ACDNR
7. HistogramTransformation
8. Saturation
9. MorphologicalTransformation, Erosion na hvězdy.
10. Deconvolution

Postup jsem šel pokus omyl a kroky, jak mě napadaly. Někdy asi zkusím zpracovat znovu. S výsledkem ale jsem v rámci možností spokojený. Mlhovina určitě potřebuje více dat.

Nesnažím se teď o to, aby byl obrázek perfektní, na to ještě nemám dost zkušeností a asi ani potřebnou techniku, ale abych zkusil co nejvíce objektů. Příští objekt bych rád zkusil některý z následujících:

• Heart and Soul Nebula
• Jellyfish Nebula
• možná něco úplně jiného...

M31 Déjà vu

Stalo se, že se konečně vyjasnilo. Bohužel současně probíhal úplněk a vyjet na focení se nedalo. Několik dní tedy panovala 24h denně jasná obloha a měsíc se postupně objevoval později a později, takže by se dalo i 2-3h hodiny fotit s dobrou tmou. První takovou noc si ale vybrala manželka na výlet s kamarádkami a tak na mě zbyla až ta další. Ta už ale byla hraniční, protože se během týdne postupně měnila z jasné, na nejspíš jasnou až po spíš zataženou. No i tak to vypadalo na delší dobu na nejlepší šanci a ani špatný zdravotní stav mě neodradil.

Dlouho se chystám na Galaxii v Andromedě, ale i přesto, že její nejlepší čas už vypršel, nabízí se ještě cca 2h okno, než v těchto dnech klesne příliš nízko, a každý další odklad situaci jen zhoršuje.

S vědomím, že je to nejspíš moje poslední šance cca na půl roku, že zdravý zrovna nejsem a že počasí nejspíš nedopřeje, jsem vyrazil v 17:30 z Brna na své místo jižním směrem.

Počasí posledních dní rozpustilo sníh a hlína se změnila v bláto. Oné noci panovala teplota cca 2° C. Bylo důležité vše rychle nastavit, abych mohl co nejdříve fotit. Jednak nebylo moc času než M31 klesne nízko, jednak se začínala objevovat oblačnost.

Ostřil jsem nejdříve na Venuši, pak na Orionu. Následně jsem přešel k hledání M31. I když jsem věděl, kde se nachází, nebylo lehké najít objekt v objektivu a to ani přes LiveView. Poprvé jsem se setkal s potřebou provést Meridian flip, protože při přechodu od Oriona k Andromedě najednou sledování objektu nebylo přesné ani na jednotkách sekund. Po přetočení a znovunalezení bylo už vše v pořádku.

Poprvé jsem v poli také vyzkoušel kabel pro propojení Star Adventurer a Nikonu pro řízení expozic. Nastavil jsem 120 sekund a testovací snímek, no nakonec jsem přešel k 60 sekundám. Podařilo se mi provést 10 expozic, následně ještě asi 3, pak už ale nemělo smysl pokračovat. Obloha už byla za oblačností.

Výsledkem tedy bylo cca 10x60s light frames, a cca 10x60s dark frames.

Doma jsem zkusil data zpracovat, ale výsledek byl předem odsouzen k neúspěchu. Posuďte sami, ztraceno v šumu...

Na další focení M31 si budu muset počkat do pozdních letních dnů...