Babí léto a Plejády

Na nevydařené zakončení léta navázal podzim ve znamení babího léta a to vše v době sv. Václava a tedy prodlouženého víkendu. Problém byl, že celá rodina prodělávala nachlazení. Navíc se neúprosně blížil úplněk a možnost fotit se vzdalovala s každým dnem.

Ve čtvrtek to pro rodinné důvody nevyšlo, v pátek už to vypadalo lépe. Ale jak jsem říkal, byli jsme všichni nachlazení a únava nakonec vyhrála. Že by to mělo vyjít ještě v sobotu, jsem už nedoufal. Měsíc zapadal až před druhou hodinou ranní, navíc už byl i o fous silnější vítr (ale pořád ještě v mezích). Zvolil jsem však jinou strategii. Místo toho, abych si naspal přes den a jel na noc, jsem vlastně jel velmi brzy ráno :-). V 21 hod. jsem šel spát, v 23 hod. jsem vstával. Jak se ukázalo, tento režim mi vyhovuje snad víc, než když jedu na noc s odpoledním šlofíkem. Nespal jsem až do 12. hod. a i pak "jen" tři hodiny v rámci odpoledního spánku s Ellenkou.

K focení. Cílů bylo několik:

1. pointace a drift alignment
2. Galaxie v Andromedě
3. Galaxie v Trojúhleníku
4. Plejády
5. Orion

Velmi ambiciózní, ale realita byla jiná. Největší boj byl s drift alignment. Ustavil jsem podle polárního hledáčku a už tehdy vypadalo zarovnání dobře. Ale chtěl jsem víc. Dostal jsem však méně.

Vyjel jsem tedy v 23 hod. Na místě o půlnoci. Před jednou hodinou jsem začal ustavovat. Fotit jsem chtěl nejpozději od 2. hod. Drift alignment dopadl tak, že jsem se na něj vykašlal a ustavil znovu podle polárního hledáčku. Asi jsem špatně určoval směry, ale bylo špatně rozlišitelné, jak provést korekce. Zpětně si říkám, jestli to nebylo tím, že RA pointace zasahovala do procesu a to ovlivňovalo i deklinaci. Na příště zjistím, jak na to.

Ve 2:30 jsem se už ale dal do focení. Zaměřil rovnou Plejády a nastavil 60 2-minutových expozic s 30 s pauzou. Focení tedy mělo skončit kolem 5. hod. Poprvé jsem zapnul také pointaci, použil jsem nový algoritmus PEC prediction, na konci jsem ale použil výchozí Hysteresis. Během focení jsem průběžně kontroloval, jestli je vše v pořádku. Dvakrát se stalo, že došlo k chybě v pointaci. Nejspíš zmizla hvězda, ale to nevím, jak se stalo. Podle fotek k žádnému zásadnímu posunu snímku nedošlo. Plejády během focení přešly meridián a asi i to trochu rozhodilo pointaci.

Celkově jsem však spokojený, díky pointaci se zdá, že není ani jeden snímek ujetý. Podařilo se mi nasbírat 55 snímků o 2 minutách, tedy 1 hod. 50 min.

Už na dřívějších snímcích jsem si všiml protáhnutých hvězd v rozích. Příště zkusím trochu přiclonit a uvidím, jestli to pomůže.

Zpracování pak bylo klasické, zatím moc neexperimentuji.

Zjistil jsem, že úplnou náhodou se v oblasti pohybovala kometa C/2015 ER61 (PANSTARRS). Slabě je vidět vlevo nahoře od Plejád. Má krásně dlouhý ohon.

V nejbližší době bych chtěl ještě dofotit pár hodin dat, ať můžu porovnat, jaký rozdíl to udělá. Jinak se také pustím do Galaxie v Trojúhleníku, případně dofotím data ke Galaxii v Andromedě.

AKTUALIZACE: Po pár dnech mě napadlo, jak by se daly více vytáhnout slabé mlhoviny a hlavně kometa, která se téměř ztratila. Vytáhnul jsem si luminance mask a na ní provedl HistogramTransformation. Poté jsem použil vytvořenou star masku a odečetl většinu hvězd. Zůstaly jen ty nejjasnější - ty by se možná příště mohly také odstranit. Pak jsem už jen aplikoval masku a provedl HistogramTransformation. Pozadí zůstalo tmavé, ale jemné struktury vylezly. S maskou aplikovanou jsem ještě provedl další saturaci, aby se více obarvila mlhovina a velké hvězdy. Výsledek je...

První zkušenosti s pointací

Na konci léta se moc nocí k focení najít nedalo. A to zrovna v okamžiku, kdy by se mi hodila jakákoli - i s Měsícem. Podařilo se mi totiž zařídit vše potřebné, abych mohl začít s pointací.

Přes ebay jsem objednal hledáček - průměr 50mm, ohnisková vzdálenost 190mm. Dorazil překvapivě rychle. Vyšel přibližně na 1500,- i s dopravou.

Nákupů z ebay jsem udělal hned několik. Objednal jsem také stativovou objímku pro objektiv. Průměr sice nesedí přímo na můj objektiv, ale s menšími gumovými vycpávkami drží krásně. Potřebuji totiž odlehčit zátěž na Star Adventurer, abych mohl pointaci provozovat.

Otázkou zůstalo, jak připevnit hledáček na Star Adventurer. Na liště je volný jeden 3/8" šroub - na něj se dá umístit stativová kulová hlava. Tím se ale problém jen posouvá dál - jak totiž připevnit hledáček na stativovou hlavu. Tady jsem ale už spoléhal na trochu domácí zručnosti (ne nutně mojí).

Sháněl jsem tedy stativovou hlavu. Na bazaru jsem našel Triopo NB-1S, která i s dopravou vyšla na 900,-. Hlava používá destičky - vymyslel jsem tedy, že bych mohl podobnou destičku vyrobit a uzpůsobit pro uchycení objímek hledáčku. S pomocí mého táty se podařilo a tak byla vyřešena otázka uchycení hledáčku.

Poslední, ale nejdůležitější potřebnou komponentou byla kamera. Pár týdnů jsem sledoval sekci astrofóra "Prodám" a snažil se vyhlédnout vhodnou nabídku - v hledáčku jsem měl ZWO ASI 120 (ideálně variantu mono) nebo QHY5L-II (také mono). Po pár týdnech bylo rozhodnuto, že se stanu majitelem ASI 120MC - tedy barevné varianty - za cenu 135 EUR (3500,-).

Sice jsem říkal, že posledním chybějícím dílkem byla kamera - objevila se však ještě jedna věc - ST4 kabel pro propojení kamery a auto-guider portu montáže. Standardně je dodáván s kamerou, já jsem jej ale nedostal. Opatřil jsem si ho tedy sám. Doma krimpovací kleště mám a koupit pár koncovek a telefonní kabel není problém. Jenže ouha, kleště sedí jen na RJ45, zatímco montáž vyžaduje RJ12 (6P6C). Pomohl kolega v práci, který tyto kleště vlastní. A nyní už i já (cena 160,-).

Přišlo tedy čekání, kdy budu schopný vše vyzkoušet v poli. Shlédnul jsem pár návodů, jak pracovat s PHD2, abych pobral alespoň teorii.

Mezi deštivými dny se konečně našel jeden s nadějí na jasnou oblohu - alespoň na pár hodin. Příjemné bylo i to, že to byl pátek při návštěvě Jevišovic. Vyrazil jsem v 21 hod. Co se dalo jsem si připravil už doma. Objektiv na fotoaparát, kameru na hledáček, atd. Obloha byla ještě zatažená, když jsem začal připravovat stativ. Nachystal jsem montáž a čekal na hvězdy. Nakonec jsem ustavil podle mobilu a jal se zkoušet ASInu a PHD2.

Byl to ale boj. Kamera zobrazovala jen zašuměné pole. PHD chtělo nafotit dark snímky, ale ani to nepomohlo. Zkusil jsem i SharpCap, ale ani tady nebylo nic vidět. Během dlouhé série pokusů, míření na různé objekty, hraní si s parametry se už naplno vyjasnilo a já stále nebyl schopen získat z kamery jakýkoli obraz.

Až náhodou se mi podařilo dostat do zorného pole obrovský světelný kotouč - velmi rozostřenou hvězdu. Celý nezdar tedy tkvěl v tom, že jsem neměl správně zaostřeno. Po nápravě už bylo v PHD2 krásně vidět hvězdné pole. Dál už jsem se mohl posunout k vyzkoušení kalibrace a drift alignmentu.

Sotva jsem začal objevovat, jak celý proces probíhá, ozval se telefon a závěr byl, že mám přijet domů, protože Emmička má rýmu a je třeba pohlídat Ellenku.

V drift alignmentu jsem provedl jen dvě korekce, ale chyba v DEC byla nadále obrovská, protože jsem ustavoval jen podle mobilní aplikace. Příště začnu klasicky polárním hledáčkem a odtud by měl být proces zpřesnění lepší. Jen si pak správně interpretovat, jaké korekce provádět...

Škoda, že byla tato noc přerušena - nejen, že bylo po dlouhé době jasno a byla bezměsíčná noc - jak se nakonec ukázalo, jasno bylo až do dopoledních hodin. Mohl jsem si tedy hrát celou noc...tak snad jindy.