Nové vybavení bylo třeba vyzkoušet. Po dlouhotrvající nepřízni počasí konečně přišla příležitost. Nejprve jsem se nemohl dočkat, až vyjedu, ale následně to vypadalo, že, jak už tomu na podzim bývá, bude mlha. Čekal jsem až do deváté hodiny, než usnou holky (aspoň jedna) a než se přesvědčím, že mi večer nepokazí počasí. No utrhl jsem se až před půl desátou, ale venku jsem se hned vrátil k původnímu nadšení a s písní "It was the best night ever...", kterou zpívá Marshal v HIMYM, jsem skládal věci do auta.
Hned po příjezdu mě přivítal nádherný, snad 3 sekundový meteor nad jihovýchodem. Očekávaný začátek se posunul o půl hodiny a déle trvala také příprava. Nový foťák si vyžádal přeostření objektivu, navíc jsem zapomněl, jak má být nastavený hledáček pro ASInu. K tomu zlobil trial BackyardEOS, který potřebuje internetové připojení. Jinak ale fungoval bezvadně. Z tohoto večera si ale odnáším hned několik ponaučení pro úvodní fázi:
- nakreslit si na StarAdventurer rysku pro seřízení kříže v polární ose - je to potřeba pro přesné ustavení,
- ustavovat až s nasazeným fotoaparátem - jinak si to rozhodím; místo osvětlovače polárního hledáčku je možné použít i čelovku,
- konečně si nasadit na stativ tu kapsu, co jsem si koupil,
- určitě tam bylo ještě něco, ale to už si nepamatuji.
Fotit jsem se rozhodl Velkou mlhovinu v Orionu. S novým objektivem jsem ji ještě nezkoušel. Do záběru jsem chtěl dostat i Plamínek a Koňskou hlavu. Obával jsem se ale, že mi zase vypadne část Orionu, tak tam mám Plamínek a Koňskou halvu jen tak v rohu. Uvidíme, co z toho bude.
Myslím, že se mi podařilo vcelku dobré polární ustavení, protože PHD dlouho zobrazoval křivku deklinace v dobrém rozmezí. To právě přikládám tomu, že jsem ustavoval až s nasazeným foťákem. Pro focení jsem zvolil ISO 1600, hlavně díky nízké teplotě. Poprvé mě také napadlo přiclonit objektiv na f/4, aby se zlepšila kresba v okrajích. Navíc tak hvězdy obklopí difrakční paprsky, což jsem zatím ve fotkách neměl a jsem na to zvědavý. Nastavil jsem 60 expozic po 120s s 20s pauzou. Teplota na čipu se pohybovala od 2°C do 5°C, což je velmi slibné.
Myslím, že se mi podařilo vcelku dobré polární ustavení, protože PHD dlouho zobrazoval křivku deklinace v dobrém rozmezí. To právě přikládám tomu, že jsem ustavoval až s nasazeným foťákem. Pro focení jsem zvolil ISO 1600, hlavně díky nízké teplotě. Poprvé mě také napadlo přiclonit objektiv na f/4, aby se zlepšila kresba v okrajích. Navíc tak hvězdy obklopí difrakční paprsky, což jsem zatím ve fotkách neměl a jsem na to zvědavý. Nastavil jsem 60 expozic po 120s s 20s pauzou. Teplota na čipu se pohybovala od 2°C do 5°C, což je velmi slibné.
Poprvé se mi taky podařilo mít na stanovišti druhý foťák, kterým bych mohl zachytit, jak moje stanoviště vlastně vypadá :-). Poprvé jsem také vyzkoušel nový stolek.
Jinak jsem seděl v autě a sledoval Heroes, případně se zahříval pobíháním venku. Z pobytu v autě se mi vytvořila námraza zevnitř oken :-). Při odjezdu ukazoval teploměr v autě -5°C. Celkově tento večer doplatil na pozdní příjezd, protože kolem 2:30, tedy po zhruba 3 hodinách od začátku focení, už začínal Orion klesat do nepříznivých výšek a vzhledem k tomu, že se mi na další cíl přecházet nechtělo, jsem vše zabalil a jel domů, kde jsem byl lehce před 4. hod. Na balkon jsem pak umístil foťák a notebook a nastavil focení dark snímků. Baterie v Canonu ale byla slabá a stihlo se jen 5 snímků. No jo no - už se těším, až budu mít hotové externí napájení a k tomu pořádnou autobaterii...
Bylo nutné nafotit ještě novou sadu bias a flat snímků. Největším problémem ale byly darky. Jak se ukázalo, tak znalost teploty na čipu je dvojsečnou zbraní - člověk totiž ví, kolik tam měl a snaží se to trefit znovu. Jenže venkovní teplota v následujících dnech stoupla a na balkoně tedy fotit nešlo. Abych dosáhl podobné teploty a nemusel čekat na ochlazení, umístil jsem foťák do mrazáku. Prvním pokusem jsem ho tam nechal moc dlouho a na čipu bylo -11°C. Pak jsem si to ale pohlídal a snažil se pohybovat kolem 5°C. Rád bych se brzy dostal k nafocení dalších hodin, abych konečně viděl, co pořádný celkový expoziční čas udělá se slabými mlhovinami v obraze. Také bude třeba i nějaký kratší čas pro přepálené jádro.
Bylo nutné nafotit ještě novou sadu bias a flat snímků. Největším problémem ale byly darky. Jak se ukázalo, tak znalost teploty na čipu je dvojsečnou zbraní - člověk totiž ví, kolik tam měl a snaží se to trefit znovu. Jenže venkovní teplota v následujících dnech stoupla a na balkoně tedy fotit nešlo. Abych dosáhl podobné teploty a nemusel čekat na ochlazení, umístil jsem foťák do mrazáku. Prvním pokusem jsem ho tam nechal moc dlouho a na čipu bylo -11°C. Pak jsem si to ale pohlídal a snažil se pohybovat kolem 5°C. Rád bych se brzy dostal k nafocení dalších hodin, abych konečně viděl, co pořádný celkový expoziční čas udělá se slabými mlhovinami v obraze. Také bude třeba i nějaký kratší čas pro přepálené jádro.
