Za poslední týdny se toho událo tolik, že jsem ani nestíhal zapisovat své poznámky. Z toho také plynou všechny názvy článků, které mě postupně napadaly. Od "Pointace vs. já - 2:0", přes "Ach ty naše holky" až po "Zatím nejlepší noc". Ale hezky postupně...
Od posledního článku uplynul víc než měsíc. Zmiňoval jsem tam několik věcí a zdá se, že se mi všechny podařilo provést. První bylo vyzkoušení nové lišty pro hledáček. Ta splnila očekávání a kromě rychlého připnutí a odepnutí nabízí i vyšší tuhost hledáčku.
Povedlo se mi i vylepšit (ale ne úplně odstranit) komu v rozích. Pomohla celkově asi 1mm tlustá sada papírových koleček mezi koma korektorem a T2 redukcí na Canon. Možná objednám profi podložku, aby to bylo to pravé. Výsledek je vidět na obrázku jedno rohu, před a po:
Toto vše jsem zkoušel v Jevišovicích. Jel jsem na své tradiční místo, ale také zde mě "obtěžovalo" auto, které jelo kolem. Opravdu jen projelo, ale i tak to nebylo nic příjemného. Šlo však jen o testovací noc, doma jsem byl před 23. hod.
I této noci mě však trápila pointace a nebylo v mých silách to vylepšit. Naštěstí přišlo období babího léta a tedy vysoké teploty a jasné noci po více než týden - to vše kolem novu. Nevýhodami však byly buď lehké mlhy, nebo vítr.
Trend s pointací tedy pokračoval i další "opravdické" foto noci v Mackovicích. Jel jsem na nově objevené místo, ale tentokrát hlouběji do boční polní cesty, která jako jediné negativum je moc úzká, takže se v ní nedá otočit. Navíc má vyjeté koleje, takže je velká radost v ní nějak manévrovat.
Rozestavil jsem klasicky za auto a dal se do focení. S sebou jsem si vzal i náš domácí kompakt rozšířený o programovatelnou spoušť, abych fotil timelapse. Fungovalo by vše dokonale, kdyby se mi chtělo strávit noc za foťákem a neustále přepínal na ruční ostření. Automatika v noci nefunguje úplně dobře, což jsem věděl. Co jsem ale nevěděl, že se mi ruční ostření bude neustále přepínat na automatické. Z noci mám tedy jen pár ostrých fotek, kde je alespoň vidět, jak se lopotím venku u notebooku a zamyšleně hledím, jak se ta pointace zase sere...
Trend s pointací tedy pokračoval i další "opravdické" foto noci v Mackovicích. Jel jsem na nově objevené místo, ale tentokrát hlouběji do boční polní cesty, která jako jediné negativum je moc úzká, takže se v ní nedá otočit. Navíc má vyjeté koleje, takže je velká radost v ní nějak manévrovat.
Rozestavil jsem klasicky za auto a dal se do focení. S sebou jsem si vzal i náš domácí kompakt rozšířený o programovatelnou spoušť, abych fotil timelapse. Fungovalo by vše dokonale, kdyby se mi chtělo strávit noc za foťákem a neustále přepínal na ruční ostření. Automatika v noci nefunguje úplně dobře, což jsem věděl. Co jsem ale nevěděl, že se mi ruční ostření bude neustále přepínat na automatické. Z noci mám tedy jen pár ostrých fotek, kde je alespoň vidět, jak se lopotím venku u notebooku a zamyšleně hledím, jak se ta pointace zase sere...
Začal jsem fotit M33, protože M31 mám pro tuto sezónu dost. Novinkami večera byla konečně hotová 3D vytištěná Bahtinov maska a vyhřívání pro dalekohled. Původní pásek z objektivu samozřejmě neseděl, tak jsem musel vyrábět nový. Zvolil jsem přístup, kdy jsem odporový kabel vedl přes pásek z duct tape a ten pak obalil z jedné strany "tkalounem" a z druhé strany suchým zipem.
Bahtinov maska ale nesedí. Je úzká, takže se opře o držák sekundáru. To jsem ale vyřešil podobně jako kryt dalekohledu, který je magnetický. Při nákupu suchého zipu jsem náhodou narazil na kabelkový magnet (ten, co drží kabelku zavřenou) a přidělal ho na masku. Není to extra silný magnet, ale maska nevypadne. No a jak jsem sehnal "tkaloun"? Naše dětská sedačka má rezervu na pásu, kterým se zahákne kotva do kufru a není ani poznat, že chybí půl metru.
Vyhřívání zatím neshořelo, takže ho považuji za funkční. Noci ještě nejsou tak vlhké, abych mohl opravdu posoudit účinnost. Navíc používám rosnici, které by asi měla být dostatečnou ochranou sama o sobě.
No ale už k pointaci. Než jsem vůbec položil otázku na astrofóru, hodil jsem do google dotaz "PHD best practices". Přímo PHD2 má užitečný dokument, který dost pomohl.
Především jsem měl krátkou smyčku snímků. Byl jsem na 1,5 - 2s a dokonce jsem pak v nouzi dal 1s. Tady ale montáž začala soupeřit se seeingem, který vždy vyhrává. Prvním krokem bylo tedy natažení expozice na 4s. Dokument od PHD2 radil použití Guiding Assistantu, který vyhodnotí chod montáže a nabídne úpravy algoritmu. Výstupem bylo upravení několika hodnot a kompenzace backlash. Ta však spíš ublížila, takže jsem ji pak vypnul.
Poprvé jsem také viděl periodickou chybu montáže, protože GA jen sleduje a neprovádí korekce. Chvíli jsem se divil, kam tam montáž leze, když mám docela dobré polární ustavení, ale vše mi došlo.
No největší změnou byl ale přechod na EQMOD. Proč tento krok: PHD2 dokument doporučoval použití PEC, tedy korekce periodické chyby montáže. Jenže někteří říkají, že se pak PHD2 a PEC perou. Pokud se však použije EQMOD a jeho PEC, vše se spolu krásně spojí - za předpokladu, že se použije Pulse Guiding místo ST4. Bonusem pak je, že mám o jeden kabel méně (mezi montáží a pointační kamerou).
EQMOD toto všechno integruje dohromady - Pulse Guiding a PEC (záznam i puštění). S EQMOD jsem už jednu zkušenost měl a to ne zrovna dobrou. Guiding nefungoval vůbec, montáž se zasekávala. K tomu teď naštěstí nedocházelo. Už dříve jsem se dočetl, že volba "Enable limits" způsobuje zasekávání montáže. A problém s pointací se vyřešil přechodem na Pulse Guiding.
Příští noc tedy všechno toto přešlo v praxi. A výsledek byl skvělý (tedy alespoň do 2. hod.). GA dal pár tipů, EQMOD fungoval skvěle. PEC byl nahrán a aplikován a pointace, a hlavně výsledné fotky, vypadaly super. Přišla 1 hod. ráno a M33 přešla meridiánem. Nechal jsem montáž jet do 2 hod. a pak - po dlouhém vnitřním boji jestli raději nepřejít na Mlhovinu v Orionu - provedl Meridian Flip. Tady šlo vše do prdele.
Prvním problémem byl posun závaží. Toho je třeba, aby byla montáž správně v tahu. Rozhodil jsem si však RA osu a dostal jsem se do velké chyby, ve které pak nefungoval Plate Solving (ano, to se děje, pokud si montáž myslí, že je někde a ve skutečnosti je někde jinde - víc než třeba 5°). Za pár minut jsem opravil a jel dál. Našel objekt, to šlo docela rychle, a spustil focení. Bylo však rozostřeno. Což je asi běžný jev, protože se přechodem zřejmě pohne zrcadlo. Šel jsem tedy přeostřit.
Co jsem však zatím neřekl, bylo, že jsem vyzkoušel nové uspořádání montáže, auta a mě. Takové uspořádání, které je hodně šetrné k mé neochotě vycházet ven do zimy. Podařilo se mi totiž dostat notebook do auta. První věcí bylo dát auto tak, aby chránilo montáž před větrem a současně byla montáž u okna řidiče. Kvůli tomu jsem musel couvat - po tmě...polňačkou, která má vyjeté koleje....cestou, kterou jsem ani neviděl - vzadu totiž není světlo, navíc okno bylo špinavé a kufr i tak docela plný. Díval jsem se tedy dopředu a doufal, že cesta vede rovně (to jsem popravdě věděl, ale je to sranda - dívat se dopředu a podle toho jet dozadu).
No ale bylo třeba ujet jen 50 m a pak se lehce stočit, aby montáž nestála v poli, ale na cestě. Pak jsem dal stolek vedle dveří řidiče a okénkem jsem protáhl kabel na sedadlo řidiče, kde jsem měl na dřevěném stolku položený notebook. Napájel jsem ho svým PowerTank přímo v autě. Do okna jsem skřípl ručník, aby mi dovnitř netáhlo a kabel se nezlomil.
USB kabel je kapitolou samo pro sebe. USB3 totiž nesmí být moc dlouhý. Už jsem vyzkoušel USB3 3 m prodlužku i USB3 5 m kabel, ale nic nefunguje. Jsem tedy stále u 2 m dlouhého kabelu, který se musí dostat ze stolku do auta, proto tedy musí být uspořádání takové, jak ho popisuji. Na stolku mám USB3 hub, který je napájen z venkovní baterie a rozvaděče a do kterého jsou zapojeny Canon, ASI 120, sériový převodník a teploměr.
I toto byl jeden z důvodů, proč se jednalo o zatím nejlepší noc. Nemusel jsem ven, abych se podíval, jak vypadá pointace nebo jak vypadají snímky nebo kolik ještě času do XX. Prostě jsem se jen podíval a viděl. Ven jsem chodil jen čůrat. Ale pak...přišel Meridian Flip.
Totiž na začátku focení jsem vše provedl venku - ustavil, najel, zaostřil - až pak jsem přesunul notebook do auta přes okénko. Ale po Flipu, kdy bylo třeba převážit a přeostřit, jsem musel lítat od montáže k notebooku do auta. I to je jeden z důvodů, proč už se do Meridian Flipu nebudu pouštět, pokud opravdu nebudu muset.
Po Flipu se mi už nedařilo mít dobrou pointaci - na hledání příčiny už nebyla energie. Dal jsem se do focení dark frames, u kterých je úplně jedno, jak je na tom pointace či cokoli jiného. Ale i tady se dá něco podělat. Totiž focení dark frames jsem spustil kolem 3. hod. a pak šel spát. Zhruba v 4:30 jsem ale šel sbalit alespoň něco. Focení jsem ale chtěl nechat ještě chvíli běžet. První, co mě napadlo odpojit, byl USB teploměr. Co myslíte - když máte dva černé USB kabely - kameru a teploměr - který z nich vytáhnete, aby focení mohlo nerušeně pokračovat dál? No a tak jsem mohl rovnou balit domů...
Domů jsem vyjel kolem 4:40 - což je čas, kdy v týdnu vstávám do práce. Dobře, že byla sobota. Usnul jsem kolem 6. hod. a vstával v 8.
V noci v poli se mi podařilo dvakrát usnout - vždy zhruba na hodinu. Měl jsem spaní dobře promyšlené - autosedačky jsem nechal v garáží, vzal si polštář, deku i spacák - ten jsem nakonec nepoužil, protože se mi ho nechtělo ráno balit. První spánek - před půlnocí - to ještě bez spacáku šlo, ale nad ránem by se asi hodil - hlavně kvůli nohám.
Nedostalo se ani na focení flat snímků - ještě stejně nemám domyšlené uchycení a nasvícení. Navíc jsem si v krabici pro dalekohled udělal lepší vycpávky, abych mohl dalekohled převážet včetně připojeného dalekohledu a flat snímky fotil až doma.
Doufám, že jsem vyřešil hlavní problémy a focení už bude vždy takto hladké. Nesmím zapomenout několik věcí:
Bahtinov maska ale nesedí. Je úzká, takže se opře o držák sekundáru. To jsem ale vyřešil podobně jako kryt dalekohledu, který je magnetický. Při nákupu suchého zipu jsem náhodou narazil na kabelkový magnet (ten, co drží kabelku zavřenou) a přidělal ho na masku. Není to extra silný magnet, ale maska nevypadne. No a jak jsem sehnal "tkaloun"? Naše dětská sedačka má rezervu na pásu, kterým se zahákne kotva do kufru a není ani poznat, že chybí půl metru.
Vyhřívání zatím neshořelo, takže ho považuji za funkční. Noci ještě nejsou tak vlhké, abych mohl opravdu posoudit účinnost. Navíc používám rosnici, které by asi měla být dostatečnou ochranou sama o sobě.
No ale už k pointaci. Než jsem vůbec položil otázku na astrofóru, hodil jsem do google dotaz "PHD best practices". Přímo PHD2 má užitečný dokument, který dost pomohl.
Především jsem měl krátkou smyčku snímků. Byl jsem na 1,5 - 2s a dokonce jsem pak v nouzi dal 1s. Tady ale montáž začala soupeřit se seeingem, který vždy vyhrává. Prvním krokem bylo tedy natažení expozice na 4s. Dokument od PHD2 radil použití Guiding Assistantu, který vyhodnotí chod montáže a nabídne úpravy algoritmu. Výstupem bylo upravení několika hodnot a kompenzace backlash. Ta však spíš ublížila, takže jsem ji pak vypnul.
Poprvé jsem také viděl periodickou chybu montáže, protože GA jen sleduje a neprovádí korekce. Chvíli jsem se divil, kam tam montáž leze, když mám docela dobré polární ustavení, ale vše mi došlo.
No největší změnou byl ale přechod na EQMOD. Proč tento krok: PHD2 dokument doporučoval použití PEC, tedy korekce periodické chyby montáže. Jenže někteří říkají, že se pak PHD2 a PEC perou. Pokud se však použije EQMOD a jeho PEC, vše se spolu krásně spojí - za předpokladu, že se použije Pulse Guiding místo ST4. Bonusem pak je, že mám o jeden kabel méně (mezi montáží a pointační kamerou).
EQMOD toto všechno integruje dohromady - Pulse Guiding a PEC (záznam i puštění). S EQMOD jsem už jednu zkušenost měl a to ne zrovna dobrou. Guiding nefungoval vůbec, montáž se zasekávala. K tomu teď naštěstí nedocházelo. Už dříve jsem se dočetl, že volba "Enable limits" způsobuje zasekávání montáže. A problém s pointací se vyřešil přechodem na Pulse Guiding.
Příští noc tedy všechno toto přešlo v praxi. A výsledek byl skvělý (tedy alespoň do 2. hod.). GA dal pár tipů, EQMOD fungoval skvěle. PEC byl nahrán a aplikován a pointace, a hlavně výsledné fotky, vypadaly super. Přišla 1 hod. ráno a M33 přešla meridiánem. Nechal jsem montáž jet do 2 hod. a pak - po dlouhém vnitřním boji jestli raději nepřejít na Mlhovinu v Orionu - provedl Meridian Flip. Tady šlo vše do prdele.
Prvním problémem byl posun závaží. Toho je třeba, aby byla montáž správně v tahu. Rozhodil jsem si však RA osu a dostal jsem se do velké chyby, ve které pak nefungoval Plate Solving (ano, to se děje, pokud si montáž myslí, že je někde a ve skutečnosti je někde jinde - víc než třeba 5°). Za pár minut jsem opravil a jel dál. Našel objekt, to šlo docela rychle, a spustil focení. Bylo však rozostřeno. Což je asi běžný jev, protože se přechodem zřejmě pohne zrcadlo. Šel jsem tedy přeostřit.
Co jsem však zatím neřekl, bylo, že jsem vyzkoušel nové uspořádání montáže, auta a mě. Takové uspořádání, které je hodně šetrné k mé neochotě vycházet ven do zimy. Podařilo se mi totiž dostat notebook do auta. První věcí bylo dát auto tak, aby chránilo montáž před větrem a současně byla montáž u okna řidiče. Kvůli tomu jsem musel couvat - po tmě...polňačkou, která má vyjeté koleje....cestou, kterou jsem ani neviděl - vzadu totiž není světlo, navíc okno bylo špinavé a kufr i tak docela plný. Díval jsem se tedy dopředu a doufal, že cesta vede rovně (to jsem popravdě věděl, ale je to sranda - dívat se dopředu a podle toho jet dozadu).
No ale bylo třeba ujet jen 50 m a pak se lehce stočit, aby montáž nestála v poli, ale na cestě. Pak jsem dal stolek vedle dveří řidiče a okénkem jsem protáhl kabel na sedadlo řidiče, kde jsem měl na dřevěném stolku položený notebook. Napájel jsem ho svým PowerTank přímo v autě. Do okna jsem skřípl ručník, aby mi dovnitř netáhlo a kabel se nezlomil.
USB kabel je kapitolou samo pro sebe. USB3 totiž nesmí být moc dlouhý. Už jsem vyzkoušel USB3 3 m prodlužku i USB3 5 m kabel, ale nic nefunguje. Jsem tedy stále u 2 m dlouhého kabelu, který se musí dostat ze stolku do auta, proto tedy musí být uspořádání takové, jak ho popisuji. Na stolku mám USB3 hub, který je napájen z venkovní baterie a rozvaděče a do kterého jsou zapojeny Canon, ASI 120, sériový převodník a teploměr.
I toto byl jeden z důvodů, proč se jednalo o zatím nejlepší noc. Nemusel jsem ven, abych se podíval, jak vypadá pointace nebo jak vypadají snímky nebo kolik ještě času do XX. Prostě jsem se jen podíval a viděl. Ven jsem chodil jen čůrat. Ale pak...přišel Meridian Flip.
Totiž na začátku focení jsem vše provedl venku - ustavil, najel, zaostřil - až pak jsem přesunul notebook do auta přes okénko. Ale po Flipu, kdy bylo třeba převážit a přeostřit, jsem musel lítat od montáže k notebooku do auta. I to je jeden z důvodů, proč už se do Meridian Flipu nebudu pouštět, pokud opravdu nebudu muset.
Po Flipu se mi už nedařilo mít dobrou pointaci - na hledání příčiny už nebyla energie. Dal jsem se do focení dark frames, u kterých je úplně jedno, jak je na tom pointace či cokoli jiného. Ale i tady se dá něco podělat. Totiž focení dark frames jsem spustil kolem 3. hod. a pak šel spát. Zhruba v 4:30 jsem ale šel sbalit alespoň něco. Focení jsem ale chtěl nechat ještě chvíli běžet. První, co mě napadlo odpojit, byl USB teploměr. Co myslíte - když máte dva černé USB kabely - kameru a teploměr - který z nich vytáhnete, aby focení mohlo nerušeně pokračovat dál? No a tak jsem mohl rovnou balit domů...
Domů jsem vyjel kolem 4:40 - což je čas, kdy v týdnu vstávám do práce. Dobře, že byla sobota. Usnul jsem kolem 6. hod. a vstával v 8.
V noci v poli se mi podařilo dvakrát usnout - vždy zhruba na hodinu. Měl jsem spaní dobře promyšlené - autosedačky jsem nechal v garáží, vzal si polštář, deku i spacák - ten jsem nakonec nepoužil, protože se mi ho nechtělo ráno balit. První spánek - před půlnocí - to ještě bez spacáku šlo, ale nad ránem by se asi hodil - hlavně kvůli nohám.
Nedostalo se ani na focení flat snímků - ještě stejně nemám domyšlené uchycení a nasvícení. Navíc jsem si v krabici pro dalekohled udělal lepší vycpávky, abych mohl dalekohled převážet včetně připojeného dalekohledu a flat snímky fotil až doma.
Doufám, že jsem vyřešil hlavní problémy a focení už bude vždy takto hladké. Nesmím zapomenout několik věcí:
- PEC křivku si uložit
- u Polar Alignment zapnout tracking - možná pomůže s ještě vyšší přesností ustavení
- spacák raději rozbalit než riskovat studené nohy
- nachystat flat panel
První verze obrázku se zapracovanými všemi daty, včetně těch ujetých:
PS: Abych ještě vysvětlil v úvodu zmiňovaný titulek "Ach ty naše holky" - v aktuální konstelaci je pro mě nejlepší vyjíždět na focení mezi 19. a 20. hod. To však není úplně v souladu s E & E, které se rozhodly, že budou chodit spát až po 21. hod. a uspávání obou dvou není práce pro jednu osobu. Abych vyjížděl takto pozdě - to už se musí hodně vyplatit a noc musí být hodně slibná, což ne vždy platí. Snad se to brzy zlepší, hlavně mladší E by mohla usínat lépe.