Noční výjezdy do pole si zatím ještě užívám. S teplotami pod bodem mrazu jsou sice náročnější, není jich však tolik, aby se to nedalo jednou za čas vydržet.
Posledně mě však napadlo, že by se dalo dočasně zkusit postavit dalekohled na lodžii v Jevišovicích. Výhled by byl omezený - jak moc, to jsem měl teprve zjistit.
Moc nocí se i tak využít nedalo, navíc s Měsícem téměř v úplňku by i jasná noc byla k ničemu. Proč ji tedy nevyužít pro ověření hypotézy?
V pátek se podařilo domluvit babičku na hlídání a já mohl s výbavou vyrazit do Jevišovic. Člověk si hned připomene, jak jsou ty věci těžké, když se s tím musí tahat do patra a pak úzkou škvírou na balkón.
Hned jsem mohl zjistit, že výhled byl omezený víc, než jsem si myslel. Dostupná zde je obloha jen od JV po JZ, cca od 20° po 70°. Velkou výzvou tedy bylo i odhadnutí severního směru. Přibližně jsem vše ustavil a sestavil a připojil.
Následovalo několik nutných kroků, kde jsem si úplně nebyl jistý pořadím. Abych mohl zaostřit, potřebuji alespoň přibližně ustavit. Abych mohl ustavit, potřeboval jsem trochu zaostřit.
Začal jsem ustavováním - vzhledem k tomu, že zaostřeno jsem lehce měl. Navíc mi pak došlo, že stejně budu drift metodu dělat pomoci hledáčku :-).
Najel jsem k hvězdě poblíž rovníku a jihu a začal ladit azimut. Tuto metodu jsem s montáží ještě nezkoušel, takže jsem čekal problémy. Hvězda začala ujíždět v deklinaci vzhůru. Co teď? Zkusil jsem posunout jedním směrem a nic se moc neměnilo. Ještě jednou a stále nic. Pak na druhou stranu a stále nic.
Vrátil jsem se k prvnímu směru a opakoval, dokud jsem nebyl téměř na doraz a tehdy se konečně začala křivka přibližovat do roviny. Několik iterací a ustavení azimutu bylo přibližně v pořádku. Křivka lítala, ale to jsem zatím neřešil. Nadmořskou výšku jsem jen ověřil a usoudil, že pro mé testování to stačí.
U ostření jsem se opět setkal s problémy, jejichž příčina mi zatím zůstává neobjasněná. Mám dvě úvahy - první je špatné ustavení a rozmazávání hvězd, druhou je teplo unikající z domu a rozmazávání hvězd.
Celkově jsem tedy neměl dobře ustaveno, hvězdy neostré. Ideální stav. Podle mě mohla být i divoká křivka deklinace způsobena vlněním vzduchu. Po večeru tedy převládala nespokojená nálada. Světlým bodem ale byla možnost ovládat vše z tepla pokoje vedle balkónu. Přes tablet to sice nebylo zrovna pohodlné, ale dalo se to.
Ač se to těžko posuzuje, protože hvězdy byly ujeté, zdálo se, že hvězdy v rozích byly ujeté stejným směrem. Žádné větší ujetí v jednom z rohů, čemuž možná vděčím ne tak silnému utažení ve výtahu.
Pevné stanoviště teda budu muset opustit a vrátit se prozatím zpět do pole.
