Rock Pi X na scéně

Po víc než roce konečně došlo k realizaci astro focení přes Rock Pi X. X86 mini PC, který obsluhuje celou foto sestavu, zatímco notebook je v teple doma.

Sepsání všech strastí by dalo na samostatný příspěvek a vzhledem k tomu, že mi nová data nejdou zpracovat podle představ, se budu věnovat právě všemu, co se odehrálo kolem Rock Pi X.

Spolu s RPX jsem objednával také pasivní chladič (heat sink), RTC baterii a externí anténu pro Wifi. Je tomu už dlouho, co jsem dával pastu na osazení chladiče a tak jsem to samozřejmě udělal špatně (pastu jsem dal na pasiv místo na čip), ale musí to stačit.

Další fází byla instalace. Vybaven vlastním OS a licencí jsem začal instalovat, abych vzápětí zjistil, že mi skoro žádný driver pořádně nefunguje. Trocha googlení a už jsem stahoval předpřipravený image pro RPX. Tady už fungovalo vše, jak mělo. Většině problémů bych se vyhnul, kdybych se pořádně podíval na fórum a pročetl správné postupy a zkouknul recenze.

Následovala příprava mého rozvaděče, do něhož jsem měl v plánu RPX ukrýt. Na přední straně jsem připravil otvor a do horního víka nachystal díry pro uchycení. RPX má přípravu pro externí tlačítko, které jsem ale neměl. Musel jsem si vystačit s přepínačem, dokud tlačítko nekoupím (což je v době lockdownu super). Velká zábava byla také příprava konektoru pro externí tlačítko na desce - jsou to malé piny a krimpování kabelů vůbec nešlo, takže jsem je musel připájet.

Dále bylo třeba vymyslet napájení. Na to jsem už byl připraven a na USB-C konektor jsem přivedl 12V. Teda že to bude 12V jsem si myslel. Dost mě překvapilo, že po zapnutí napájení z 12V zdroje se z jednoho čipu na RPX zakouřilo. V tu chvíli mi bylo opravdu všelijak - ta představa, že teď musím řešit nové RPX, když vše tak krásně šlapalo... Naštěstí ale po připojení USB-C nabíječky RPX pracovalo bez problému dál. Uff.

No, problém napájení tedy zůstal také otevřený - jako řešení jsem objednal quick charge adaptér do auta a autozásuvku na kabel (a zase to čekání kvůli lockdownu), což jsem plánoval zapojit uvnitř rozvaděče, aby nebylo nic vidět.

Externí wifi anténu jsem nakonec vyvedl horním víkem v zadní části a anténa tak trčí na ploše rozvaděče. Nezbývalo mi ale nic jiného, protože RPX má fakt velký problém s příjmem signálu. I za použití antény. Přes sklo na vzdálenost asi 3m to i tak nebylo použitelné. Do příště vymyslím připojení přes kabel.

No a samostatnou kapitolou byla celková příprava na astro focení. Všechen SW, licence, drivery, nastavení, konfigurace...bylo toho fakt hodně.

Vzhledem k tomu, že RPX není žádná super mašina, jsem byl nucen vyzkoušet ASTAP a moje první reakce byla:

Jako fakt rychlost v porovnání s ASPS nebo PS2.

No a už přišla na řadu první testovací noc. Vše jsem hezky nachystal, zapojil a ovládal nejprve z telefonu, pak tabletu a následně z PC, abych zjistil, že připojené jsem viděl jen ASI kamery. Zpětně si uvědomuji, že jsem měl od začátku volit strategii nejprve vyzkoušet vše uvnitř domu, k čemuž taky nakonec došlo. Chvíle zkoumání a příčina byla nalezena - USB2.0 zařízení nefungují přes USB3.0 porty - ani pokud jsou v hubu. To ale nebyl takový problém - k dispozici mám jak USB3.0, tak USB2.0 hub, takže je stačilo dát samostatně a vše popřepojovat.

Pak už byla všechna zařízení nalezena a mohl jsem začít testovat. Tady už šlo vše hladce, ostrý test mohl přijít...

Ještě k jedné modifikaci jsem vlastně musel přistoupit. Montáž měla už několikrát při přejíždění na větší vzdálenosti problém a zasekávala se. Mým podezřením bylo, že 12V zdroj při velké zátěži nezvládne dodávat 12V a montáž tak nemá dost šťávy.

Pořídil jsem si DC step-up konvertor, který z 12V udělá potřebných až 16V. Právě při zapojování konvertoru jsem zjistil, že 12V zdroj dodává při malé zátěži až 15V (zajímavé je, že můj vestavěný voltmetr ukazuje 13V), což už RPX odvařilo.

Vše nachystáno, jde se fotit. Nebo ne? No sprostých slov padlo hodně, nejpalčivějším problémem bylo rozhodně Wifi připojení. První noc jsem nakonec natáhl oknem kabel (v oknu je síť, takže taky super zážitek). Další den jsem dal na okno starý router a ač večer a v noci vše šlapalo, ráno byl signál zase slabý. Pro příště jsem si nachystal novější starý router, který umí WDS a z něj se připojím kabelem, protože celá terasa má signál výborný, jen RPX si to nemyslí. A to jsem udělal snad vše, aby to fungovalo.

A jak šlo tedy focení? Ušlo to. Kamery kamerovaly, montáž montážila, chlazení chladilo, vyhřívání vyhřívalo, fokusér ostřil. V první části noci cca do 2 hod. jsem fotil část M31 do panorama a následně přešel na M78. U M31 už mám fakt hodně dat, ale zpracování se mi prostě nedaří.

Z noci si chci ještě odnést několik poznatků:

• chtělo by to nějakou krabici na zakrytí stolku s RPX, huby a pak i routerem
• příště použít Wifi router venku a k němu připojení RPX kabelem
• focení flat snímků fakt super, když vše čeká venku připojené a nachystané po noci
• bál jsem se připojení přes RDP, ale šlapalo to skvěle
• naučit se zpracovávat svá data :(

EDIT: Po nějakém čase a projití nového návodu na LRGB zpracování jsem dokázal vymyslet toto.

Začátek nové éry

Tak jsme přestěhovaní. Ale na první focení jsem musel čekat měsíc. A hned přišly tři jasné noci, nicméně tomu tak bylo ani ne týden po úplňku, takže jsem mohl fotit jen v době od cca 18. hod. do cca 21.-22. hod.

Předchozí příspěvek avizoval můj cíl - dvou snímkové panorama M31 - začal jsem spodní polovinou.

Byla to první seance po delší pauze, otázkou tedy bylo "Kolik toho zase pokazím?". A překvapivě ne moc - pouze zapomenuté závaží, čehož jsem si naštěstí všimnul včas. Jinak probíhalo vše hladce.

Testovací snímky ale ukázaly špatnou kolimaci. I když jsem jí věnoval více času než obvykle, bylo třeba si ji zopakovat. Druhý pokus už obstál, ale rozhodně jsem už měl zkolimováno lépe. Jinak taky dalekohled během odpoledne přilákal několik sousedů a nejspíš bude třeba udělat nějakou ukázku. K ní i u jednoho ze sousedů došlo - dělal jsem náhled přes LiveView na Jupiter a Saturn a samotného mě překvapilo, že je i tímto ohniskem na kameře něco vidět. Tak třeba se mi jednou bude chtít a nasadím i okulár.

Za tři noci se mi podařilo nasbírat 64x L, 25x R, 20x G, 13x B, vše po 5 min. - celkem tedy 122x5 min. = 610 min. = 10 hod. 10 min. Pro zpracování jsem prozatím použil staré dark frames. Časem určitě nafotím nové.

Novinkou pro mě bylo focení flat snímků. Musel jsem si přivstat a fotit při svítání. Asi budu muset načerpat hodně zkušeností, jak přesně volit parametry. Cílil jsem na to udělat 10 s snímky při gain 1. Problém však je, že jakmile je snímek přiměřeně proexponovaný, tak už pak není moc času jich stihnout dost :-). Asi by se dalo víc si pohrát s parametry - začít delšími časy a postupně zkracovat, ale dá se to pak vůbec kombinovat?

Na první pohled ale nové flat snímky rozhodně vytvořily lépe zkalibrovaný snímek - šmouhy jsou pryč. Narychlo zpracovaná data vypadají takto:

Velkou otravou je neustálé přenášení notebooku dovnitř a ven. Příště už by snad mělo přijít na řadu Rock Pi X...

Na závěr musím ještě přidat jeden výkřik - PROČ JSEM TO DOLE TAK MOC OŘÍZNUL???

Tradiční Galaxie v Andromedě & AMF

 Jako je tomu každé léto, i letos jsem se vrátil k M31 - Galaxii v Andromedě. Od posledního pořádného focení, které mě dostatečně nasytilo, uběhly více než tři měsíce, už tehdy jsem ale věděl, co bude příštím objektem.

Rozhodl jsem pro reparát M31, která protože je moc velká, se mi dobře nevejde do záběru. Proto bych tentokrát volil mozaiku o dvou polích. Deep-sky objekt jsem zatím nikdy v mozaice nefotil, takže bych si alespoň vyzkoušel něco nového.

Jako testovací noc se hodil víkend v Jevišovicích. Fotit se zatím nedalo, protože hodinu po astronomické noci vyšel ještě příliš velký Měsíc. Ideální vyzkoušet nějaké novoty.

Kolem 22. hod jsem konečně namířil na M31 a...vyfotil jsem zeď sousedů. Ještě bylo brzy. Proto jsem přešel k druhému úkolu večera - konečně úspěšně vyzkoušet AMF - tedy Automated Meridian Flip pomocí APT. Zatím pokaždé jsem si nastavil parametry tak, že pokusy selhaly. Šlo mi vždy o to, aby čas strávený proložením byl co nejkratší. Moje sestava nemá problém jíž až za meridián, takže jsem chtěl, aby počkal pár minut po projití, pak proložil a hned pokračoval. Vždy jsem ale skončil neúspěchem.

Tentokrát jsem vrátil parametry do výchozí stavu - tedy 5 min. před projitím meridiánem zastavit tracking, počkat 5 po projití (celkem tedy 10 minut pauza) a proložit. Tento systém se v praxi osvědčil. Pro příště jsem ještě snížil hodnoty na 1 min. před meridiánem a 2 min. po meridiánu pokračování, tak jsem zvědavý.

Pak jsem už konečně začal fotit. Nachladil jsem kameru a navolil polohu dvou polí pro výslednou mozaiku. Takto se mi je pak podařilo spojit pomocí ICE - Image Composite Editor od MS. Myslím, že je na co se těšit.

Pro porovnání ještě verze v jednom poli.

Dlouhodobě se ale potýkám s nedostatečným napětím pro montáž, pokud je připojen NB, montáž a chlazení kamery. Napětí pak je pod 12V a montáž se zasekne při najíždění - potom je třeba vše resetovat, protože montáž neví, kde je. Chtělo by to samostatný zdroj pro montáž nebo přijít s jiným řešením, dočasně jsem nyní odpojil NB a odložil chlazení až do pozdní fáze.

Na noc pozorovatelem

Konečně přišlo léto - fotit se sice moc nedá, ale po předchozím téměř týdnu jasné oblohy jsem docela nasycený. Už si ale brousím nehty na další pokus o M31...

V mezičase se však na obloze objevila velmi jasná kometa C/2020 F3 (NEOWISE). Ač jsem to vůbec neplánoval, rozhodl jsem se na ni kouknout. O focení mi ani tak nešlo, tak jsem tedy od dědy vypůjčil binokulár Celestron 20x50.

Vstal jsem v 3:20 a vyrazil autem někam, kde uvidím nízko nad obzor. Kometa se touto dobou nachází jen 5° vysoko a je ještě blízko Slunci, takže se pozoruje při rozbřesku. Dalekohled jsem si mohl položit jen na auto a chvíli mi trvalo, než jsem byl schopen najít byť jen jasnou hvězdu. Hlavním problémem se taky ukázal rozkolimovaný dalekohled. Musel jsem se dívat jen jedním okem a to nebylo moc příjemné. Po dlouhém hledání jsem ji v dalekohledu náhodou spatřil. Okem jsem ji ale nenašel.

Další den jsem se rozhodl vše zopakovat. Přes den a večer jsem vyladil dalekohled - dokonalé to nebylo, ale dalo se dívat oběma očima. Při kolimaci jsem poprvé viděl silná noční svítící oblaka. Nabalil jsem i kompletní výbavu, abych mohl přes hledáček kometu vyfotit. Před usnutím mě ještě napadlo vzít kompakt a zkusit štěstí jen s ním.

Vstal jsem tentokrát ve 3:00 a vyrazil. Kometa mě překvapila ještě než jsem vystoupil z auta, protože jsem ji viděl za jízdy přes okénko. Vyfotit ji už byla jen formalita, protože byla lehce pozorovatelná.

Nakonec jsem ji chtěl najít ještě v dalekohledu, což se také povedlo velmi rychle. Trochu mě překvapila malá světelnost komety v dalekohledu, přiblížení je asi moc velké nebo průměr moc malý. Určitě by se hodil stativ, protože jen opření o auto nestačí. Montáž a hledáček jsem nakonec vůbec nepotřeboval.

Na závěr jsem koukl ještě na Měsíc, Jupiter a jeho měsíce a Saturn. Opět by bylo třeba stativu, ale jen tak dokumentačně to stačilo. Ke všemu mi ještě přišlo, že na severu byla k vidění velmi slabá noční svítící oblaka.

Tři měsíce nic a pak toto

Karanténa v Jevišovicích pokračovala a během ní se sešly podmínky víc než ideální. Nejen, že bylo kolem novoluní, ale dokonce se sešlo pět jasných nocí (i dní) za sebou, ve kterých byl příznivý vítr a žádná vlhkost. Dalekohled byl tedy po celou dobu připraven a vždy stačilo jen večer připojit počítač a spustit focení.

Je tedy jasné, že na konci jsem toho už měl dost. Každou noc totiž začalo focení cca v 21:20, za dvě hodiny pak bylo třeba montáž proložit a vzhledem k tomu, že ještě nemám natrénovaný Automated Meridian Flip v APT, musel jsem vždy vstát, vzdáleně montáž proložit a opět spustit nový plán. Ráno před čtvrtou hod. jsem musel vstát a jít pro počítač, aby byl připravený, až budu před šestou hodinou vstávat do práce. Samozřejmě, že než jsem pak probraný znova usnul, spal jsem asi 30 min.

Tentokrát jsem alespoň v APT nastavil offset pro filtry R, G a B, takže dalekohled si během noci sám "přeostřoval".

Za první noc jsem nafotil 6 hod. L. Další tři noci jsem pak dal vždy cca 100 min. R, G, B. Celkem tedy 4 x 6 hod. Tedy 24 HODIN dat. Proč jen 4 noci? Tu první jsem totiž nafotil ještě L pro M81 & M82.

Co si z těchto nocí odnést? AMF by se určitě hodil. Ještě mnohem víc by se hodil miniPC, který by byl celou dobu připojený k sestavě - jednak abych šetřil svůj jediný NB od venkovních vlivů, jednak abych nemusel jít ráno ven a vše odpojovat a večer zase připojovat. Už téměř půl roku čekám na Rock Pi X - x86 Raspberry-like počítač, který ne a ne být dokončený.

Kolimace se mi první noc moc nepovedla, ale to jsem na další noc opravil a vyšlo to velmi dobře. Kolimoval jsem až dalekohled posazený na montáži, stačilo jen vytáhnout kameru. Během ostatních nocí nebylo třeba už ani přeostřovat, vše drželo (ani holky mi do dalekohledu nestrčily).

A jak se takové množství dat zpracovávalo? Klasicky mi nesedly flat snímky, takže ve finálních složeninách jsou fleky... co už. Bylo potřeba hodně místa na disku, což je problém, ale nějak se to podařilo. Ve zpracování nemůžu moc vymýšlet, nelovím moc detailů, ani nevím, jestli tam nějaké mám, když tam mám takové fleky a další nedokonalosti. Ale dívat se na to snad dá...

EDIT:
Ještě doplnění, jak se vyvedla M81 & M82 po doplnění 6 hod. L. Saturaci jsem nejspíš přehnal, ale zatím to tak zůstane...

Kolik se dá zapomenout?

Focení jsem omezil už jen na Jevišovice. I technika už zde nejspíš zůstane, dokud se nepřestěhujeme. Poslední více než 3 měsíce se události nesešly a fotit nešlo. Tak dlouhou pauzu jsem ještě neměl a tak nastala otázka, kolik jsem toho zapomněl.

Vše ještě umocnila nutnost nového místa na zahradě, protože záhonky už jsou vysazeny a nebylo možné použít mé obvyklé místo. Nové umístění mě ale nepříjemně překvapilo. Nemohl jsem najít Polárku. Do standardně nastavené zeměpisné šířky (doufám, že jsem to pojmenoval správně) jsem nemohl napasovat Polárku. Tak jsem ladil i šířku, ale polární ustavení v SharpCap se nechytlo.

Trvalo mi víc než 10 minut, než jsem mě napadlo zkontrolovat, jestli náhodou nekoukám na špatnou hvězdu... Jakmile jsem najel na správnou, už to šlo dobře.

Co dalšího by se tak mohlo podělat..nejprve zlobil internet, protože jsem byl dál od domu. Několikrát jsem musel vylézt ven, abych znovu připojil NB k wifi. Ještě jsem pak přeostřoval, protože jsem byl líný použít Bahtinov masku. Osvědčilo se však použít pro ostření difrakční kříž na jasné hvězdě.

Ráno jsem pak zjistil dvě další chyby. Jedna byla jen technická, druhá však měla následky. To lepší tedy bylo, že jsem zapomněl zapnout vyhřívání. Bylo však sucho a technika se nerosila. Horší však bylo, že jsem nepřepnul NB do astro módu a došlo k uspání počítače po jedné hodině nečinnosti.

Nakonec jsem data z první noci stejně zahodil - nebyl jsem si jistý ostrostí a rozhodil se mi gain, když jsem zkoušel náhled oblasti.

Pak přišla druhá a třetí noc, kde už se mi podařilo vše vychytat. Každé noci jsem fotil, co to šlo. Z obou nocí jsem měl zhruba 2 hodiny na každý filtr LRGB. Jednoho odpoledne jsem nafotil i flat snímky a na závěr i dark.

Co jsem vypozoroval, tak červený kanál vykazoval nějaké parazitní světlo, naštěstí jsem v datech moc nelovil a schovalo se to. L filtr bude potřebovat ještě dofotit, ale jinak jsem docela spokojený. Velmi dobře se mi povedla kolimace, trochu slabší byla kalibrace flat snímky, ale vše se schovalo...

A co že jsem to fotil? (M81 & M82)

Astrofoto 2019

Do roku 2019 jsem vstupoval se sestavou Newton ZWO F4 6" s Canon 600D na EQ6-R. Pomáhala mi ASI 120MC pro pointaci, DeepSkyDad autofokusér a další příslušenství. Používal jsem APT, vše fotil z pole, usazený v autě.

Největším cílem pro rok 2019 byla jednoznačně chlazená kamera. Z počátku uvažované byly dvě - ASI294MC Pro a ASI1600MM Pro. Na chvíli jsem začal přemýšlet i nad ASI071MC Pro, ale rozhodlo budoucí stěhování do domku v blízkosti Brna a tedy potřeba fotit spíše uzkopásmově.

Volba tedy padla na AS1600MM Pro. V tomto roce jsem si taky začal hrát s Raspberry Pi 4B na řízení foto sestavy, aby mohl notebook být v teple. Ne že by se přístup neosvědčil, ale Linux mi moc nevyhovoval. V neposlední řadě to taky byly problémy s provozem ASI1600 a ASI120MC. Dokonce jsem upgradoval ASI120MC na ASI120MM-S - tedy USB3 variantu - abych vyloučil problémy s USB2, které několik lidí hlásilo. I tak jsem se stále setkával se záseky při vyčítání snímků, což bylo nepoužitelné.

U těchto miniPC bych ale rád zůstal a v napětí očekávám Rock Pi X, na kterém by běžel Windows. Jeho vydání je ale zatím v nedohlednu.

Ještě jednu novinku na poli miniPC se mi podařilo realizovat. Pomocí Arduino Nano jsem upravil vyhřívání a jednotku převedl na řízení přes USB. Do Arduina jsem nahrál vlastní aplikaci, která řídí dva PWM regulátory a naprogramoval v C# malou aplikaci na zasílání příkazů Arduinu.

Tolik asi k podstatným informacím roku 2019...