Podzimní výjezd na poslední chvíli

Nové vybavení bylo třeba vyzkoušet. Po dlouhotrvající nepřízni počasí konečně přišla příležitost. Nejprve jsem se nemohl dočkat, až vyjedu, ale následně to vypadalo, že, jak už tomu na podzim bývá, bude mlha. Čekal jsem až do deváté hodiny, než usnou holky (aspoň jedna) a než se přesvědčím, že mi večer nepokazí počasí. No utrhl jsem se až před půl desátou, ale venku jsem se hned vrátil k původnímu nadšení a s písní "It was the best night ever...", kterou zpívá Marshal v HIMYM, jsem skládal věci do auta.

Hned po příjezdu mě přivítal nádherný, snad 3 sekundový meteor nad jihovýchodem. Očekávaný začátek se posunul o půl hodiny a déle trvala také příprava. Nový foťák si vyžádal přeostření objektivu, navíc jsem zapomněl, jak má být nastavený hledáček pro ASInu. K tomu zlobil trial BackyardEOS, který potřebuje internetové připojení. Jinak ale fungoval bezvadně. Z tohoto večera si ale odnáším hned několik ponaučení pro úvodní fázi:

• nakreslit si na StarAdventurer rysku pro seřízení kříže v polární ose - je to potřeba pro přesné ustavení,
• ustavovat až s nasazeným fotoaparátem - jinak si to rozhodím; místo osvětlovače polárního hledáčku je možné použít i čelovku,
• konečně si nasadit na stativ tu kapsu, co jsem si koupil,
• určitě tam bylo ještě něco, ale to už si nepamatuji.

Fotit jsem se rozhodl Velkou mlhovinu v Orionu. S novým objektivem jsem ji ještě nezkoušel. Do záběru jsem chtěl dostat i Plamínek a Koňskou hlavu. Obával jsem se ale, že mi zase vypadne část Orionu, tak tam mám Plamínek a Koňskou halvu jen tak v rohu. Uvidíme, co z toho bude.

Myslím, že se mi podařilo vcelku dobré polární ustavení, protože PHD dlouho zobrazoval křivku deklinace v dobrém rozmezí. To právě přikládám tomu, že jsem ustavoval až s nasazeným foťákem. Pro focení jsem zvolil ISO 1600, hlavně díky nízké teplotě. Poprvé mě také napadlo přiclonit objektiv na f/4, aby se zlepšila kresba v okrajích. Navíc tak hvězdy obklopí difrakční paprsky, což jsem zatím ve fotkách neměl a jsem na to zvědavý. Nastavil jsem 60 expozic po 120s s 20s pauzou. Teplota na čipu se pohybovala od 2°C do 5°C, což je velmi slibné.

Poprvé se mi taky podařilo mít na stanovišti druhý foťák, kterým bych mohl zachytit, jak moje stanoviště vlastně vypadá :-). Poprvé jsem také vyzkoušel nový stolek.

Jinak jsem seděl v autě a sledoval Heroes, případně se zahříval pobíháním venku. Z pobytu v autě se mi vytvořila námraza zevnitř oken :-). Při odjezdu ukazoval teploměr v autě -5°C. Celkově tento večer doplatil na pozdní příjezd, protože kolem 2:30, tedy po zhruba 3 hodinách od začátku focení, už začínal Orion klesat do nepříznivých výšek a vzhledem k tomu, že se mi na další cíl přecházet nechtělo, jsem vše zabalil a jel domů, kde jsem byl lehce před 4. hod. Na balkon jsem pak umístil foťák a notebook a nastavil focení dark snímků. Baterie v Canonu ale byla slabá a stihlo se jen 5 snímků. No jo no - už se těším, až budu mít hotové externí napájení a k tomu pořádnou autobaterii...

Bylo nutné nafotit ještě novou sadu bias a flat snímků. Největším problémem ale byly darky.  Jak se ukázalo, tak znalost teploty na čipu je dvojsečnou zbraní - člověk totiž ví, kolik tam měl a snaží se to trefit znovu. Jenže venkovní teplota v následujících dnech stoupla a na balkoně tedy fotit nešlo. Abych  dosáhl podobné teploty a nemusel čekat na ochlazení, umístil jsem foťák do mrazáku. Prvním pokusem jsem ho tam nechal moc dlouho a na čipu bylo -11°C. Pak jsem si to ale pohlídal a snažil se pohybovat kolem 5°C. Rád bych se brzy dostal k nafocení dalších hodin, abych konečně viděl, co pořádný celkový expoziční čas udělá se slabými mlhovinami v obraze. Také bude třeba i nějaký kratší čas pro přepálené jádro.

Narůstající potřeba 12V zásuvek

Ještě před výměnou zrcadlovky jsem rozjel projekt na vytvoření rozvaděče 12V zásuvek. Doma jsem měl nakoupené součástky v celkové částce zhruba 1400,-, ale k zhotovení jsem se zatím nedostal.

V budoucnu plánuji pořizovat autobaterii s kapacitou min. 45Ah, ale možná i více. Aktuální 7Ah Powertank brzy přestane stačit, ať už z pohledu kapacity, nebo z pohledu počtu zásuvek (2x USB, 2x autozásuvka). K přechodu došlo v okamžiku, kdy se k montáži přes USB, vyhřívání a napájení přes autozástrčku, přidal adaptér pro notebook.

Pokud přejdu na autobaterii, zde žádné zásuvky nejsou. Proto potřebuji rozvaděč. Součástí rozvaděče bych chtěl i voltmetr pro přehled stavu baterie a také ampérmetr pro informaci o odběru mých zařízení.

Navrhl jsem si rozvaděč s 4x autozásuvkami, každá se svým vypínačem. Dále centrální vypínač, jistič a zmiňovaný volt/ampérmetr. Vše jsem dimenzoval na max. odběr 15A, což bude stačit i v případě, že přejdu na chlazenou CCD a pořádnou montáž. Krabice je navíc dost velká na to, aby se přidaly případné další zásuvky.

Pro mou domácí "dílnu" je dost nepohodlné vyřezávat otvory v krabici. Při výrobě vyhřívání jsem se dost nadřel s pár dírami, tady by to bylo asi větší utrpení. Využil jsem návštěvy rodičů, vypůjčil si přímočarou pilu a během asi dvou hodin bylo vše připravené.

Doma jsem si pak postupně vše napojoval. Už u vyhřívání jsem si říkal, jak rozbočovat kabel na více vstupů a tehdy jsem použil obyčejnou svorkovnici, když jsem do jedné díry přivedl dva vodiče. Tady jsem si zkusil to stejné, ale takto jsem rozdvojil na více děr, až jsem dostal 5 výstupů, přibližně takto:

Na obrázku je vidět zapojení od vstupní svorkovnice (čokoládky), odkud vedou vodiče na jistič, spínač a pak volt/ampérmetr a do "rozvodů". Vodiče pro tento odběr mají průměr 2,5mm2 a to už se dává dost špatně po dvojici do čokoládky.

Nezdálo se mi to tedy elegantní a tak jsem dál hledal. Narazil jsem u toho na Wago svorky, které mají až 5 vstupů. S wago-svorkami to pak vypadá lépe, hlavně se s nimi pracuje nesrovnatelně pohodlněji.

Nic v krabici se nepájelo, vše jen pomocí svorek a faston konektorů. A jak vypadá vše v provozu?

Přívodní kabel jsem nechal 5m dlouhý. Spínače dost září, ale to jsem věděl už od zapojení vyhřívání. Zkusím s tím asi něco udělat, ale jinak je hotovo...

Škatulata hejbejte se aneb kabelové peklo skončilo...

Mluvím samozřejmě o kabelu pro ovládání spouště mého Nikonu. Než se dostanu k těm škatulatům, tak musím připomenout, že při posledním focení mi opět nefungoval onen sériový kabel. Doma jsem ho přepájel, dal jsem si práci, abych ho ukryl uvnitř obalu původní drátové spouště, do kterého jsem přivedl USB prodlužovací kabel. Část kabelu pro konektor foťáku tak mohla být kratší, což by taky mělo pomoct. Doma fungoval dobře, na balkóně už byl problém.

Do toho přišlo Emmiččino vítání občánků, po kterém manželka usoudila, že chce zpět náš kompakt - Canon Powershot G16. Inu, sehnal jsem ho na bazaru za stejnou částku, za kterou jsem ho posílal do světa. V tom se mi ale v hlavě začal rodit nový scénář. Nejprve jsem si říkal, že bych mohl vyměnit i zrcadlovku na vyšší sérii Nikonu, už D5200 má ovládání Bulb přes USB. Navíc bych mohl prodat objektiv 35mm/1.8, který už nebude třeba. Pak mi ale docvaklo, že rošáda může být ještě větší - protože proč nepřejít na Canon?

Získám tak lepší možnosti co do modifikace foťáku, ale i z hlediska podpory programů či komunity. Nejprve jsem si dával dohromady, co vše budu muset vyměnit - jednak Backyard Nikon, jednak pak k tělu nový objektiv a externí napájení. Vyplatí se to?

A jaký Canon vlastně koupit - FullFrame to nebude, takže APS-C. Co do funkcí, šlo hlavně o podporu Bulb přes USB, spolu s předsklopením zrcátka. Dále pak LiveView a to je asi tak vše. Rozhodl jsem se pro Canon 600D a to i proto, že se jeden nabízel přímo v Brně. S Nikonem jsem se ani nestihl rozloučit a už byl pryč. Jeden večer jsem jej vystavil - nabízel jsem ho včetně objektivu za 8000 - druhý den jsem měl tři zájemce, přičemž ten třetí nabídl, že si pro něj hned přijede. Nikon měl nafoceno cca 15000 snímků a vypadal velmi dobře, bez jediného škrábance.

Ten samý týden - v pátek - jsem ještě stihl sjednat schůzku s prodejcem zmíněného Canonu a v neděli, až bylo nachystané příslušenství, jsem si pro něj jel. Od kolegy z práce jsem si vypůjčil objektiv, abych mohl zkoušet vlastnosti. A hlavně Backyard EOS. Zatím pouze ve zkušební verzi, ale koupě bude následovat.

Jak příjemné bylo, že USB ovládání Bulb opravdu fungovalo. A nejen to, BYE nabízí hned několik funkcí navíc. Funguje i ovládání zrcátka a třeba i zjišťování teploty senzoru či stav baterie. Takový rozdíl...

Problémem zatím zůstává objektiv. Ten se na bazaru bude prodávat hůř. Zatím se neozval nikdo, ale s cenou mohu jít ještě dolů a budu stále na svém. Zvoleným nástupcem by pak byl Canon 200mm/2.8 L II.

Jakmile jsem se rozhodl pro přechod na Canon, začal jsem objednávat potřebné doplňky z AliExpress. Vybral jsem adaptér pro externí napájení a také adaptér pro objektivy Nikon. U obou jsem zvolil lepší variantu dopravy, abych nemusel dlouho čekat. Zvlášť ve vánoční době jsem se nechtěl spoléhat na Českou poštu, upřednostňoval jsem tedy DHL. Ale u tolik potřebného adaptéru na objektiv mě prodejce dost napínal. Trvalo snad 7 dní, než zboží poslal. Nicméně do dvou dnů byl opravdu u mě - resp. na poště, což nechápu. Zásilka zřejmě putovala z UK a vyhnula se tak celnici. Proč ale byla uložena na poště, to nevím.

Podzim v plné parádě

Počasí nevychází. Když už se udělá jasno, jsou mlhy. Jednu středeční noc jsem z Brna vyrazil za tmou, ale dobrý zážitek to nebyl. Ale ještě něco, než se k němu dostanu...

Rozjel jsem si několik home-made udělátek - prvním takovým byl úspěch v podobě vyhřívání, které však ještě nepodstoupilo ostrý test. Dalším takovým bylo napájení fotoaparátu z 12V akumulátoru. Představa byla asi taková, že si koupím DC-DC konvertor, který z 12V udělá 7,5 - ten už byl na cestě. Mezitím jsem si pokoušel vyrobit "konektor" na zapojení do šachty baterie.

Měl jsem k fotoaparátu dvě baterie - jedna už nebyla ve 100% kondici, takže padla za oběť experimentu. Rozdělal jsem ji pomocí odlamovacího nože a na přívodní konektory jsem chtěl napojit výstup z DC konvertoru. Všemožné pokusy ale selhaly, napětí na výstupu baterie nikdy nešlo na očekávaných 7,5 V. Řekl bych, že plošný spoj má nějakou složitější komunikaci a jen tak přivést napětí nejde. Navíc jsem asi zkratoval baterii při rozdělávání a taky lehce řízl do plošného spoje - cokoli z toho mohlo způsobit nedostatek.

Objednal jsem tedy z AliExpress "dummy coupler" a netrpělivě očekával doručení. Je to fakt hrůza, sledovat, jak balíček visí téměř týden na celnici a nic se s ním neděje. Ale dočkal jsem se, a k mé velké radosti už vše fungovalo.

Mezitím se ještě odehrál velký výprodej v Asii a tak jsem si pořídil adaptér k notebooku na 12V. Jak to všechno hodlám napájet, je téma na jindy :-) ale rovnou můžu říct, že v GM ze mě radost neměli...

K samotnému večeru / noci. Mezi poli jsem byl tentokrát brzy - v 18 hod. Neobvyklé problémy jsem měl s uložením stativu do roviny, ale jinak šlo vše hladce. Nová zkušenost s hromadou kabelů byla taky zajímavá - přibyly dva vyhřívací pásky, napájení vyhřívání a napájení Nikonu. Dále pak standardní kabeláž. Vyhřívání jsem hned nastavil na nejnižší úroveň, protože se nezdálo být extra vlhko. Až na bláto na zemi.

Po dlouhé době jsem zažil starý, známý problém - kabel pro řízení spouště. Asi už je na něj moc zima, protože prostě nenajel. Ani ohřívání v ruce, ani na těle. Nic nepomohlo. Řekl jsem si tedy, že zkusím jen 30 s expozice. Těch jsem nastavil hned 300 a sednul si do auta a pustil Dextera.

Abych nezapomněl, tak cílem byla nejprve Galaxie v Andromedě - ještě jednou jsem ji chtěl dát prostor a pokusit se o co nejvíce dat (ha-ha). Teoreticky jsem mohl fotit od 19 hod. do 1 ranní. Poté jsem chtěl počkat na Orion :-).

Po zhruba hodině jsem si všiml, že se notebook začíná rosit. To byl signál, abych zkontroloval čočky objektivů. A taky že ano - oba zamlžené. Slabý preventivní výkon na vyhřátí tedy nestačí a tak jsem nastavil plný plyn.

Pointační dalekohled byl odmlžený asi za 15 min., poté jsem výkon stáhl na cca 25%. S objektivem fotoaparátu to bylo horší. Dobře hodinu na plný výkon trvalo, než se objektiv vyčistil.

Tou dobou ale už výrazně stoupla mlha a nezbývalo, než vše zabalit. Kabely jsem nechal hala-bala v autě, aby nejprve povolily, motal jsem je až další den.

V posteli jsem byl kolem půlnoci. Podzim bude asi náročný. Možná bude třeba počkat, až budou větší mrazy, aby byla vlhkost nižší.

Elektrikář ze mě nebude...

...ale snažím se. Po poslední zkušenosti jsem usoudil, že je třeba pořídit vyhřívání. Dříve jsem si říkal, na co v našich končinách mají lidé na fóru vyhřívání, ale to už teď vím.

Zakoupení vyhřívání jsem zamítl kvůli ceně. Vlastnoruční výroba se nezdála být nemožná, tak jsem se do toho pustil. V GM jsem nakoupil dva PWM regulátory a další potřebné součástky. Krabičku a do ní mimo zmíněné regulátory ještě Cinch konektory, 5,5x2,1 napájecí konektor, kolébkový spínač, vodiče, svorkovnici (čokoládku) a možná ještě něco dalšího. Doma jsem už měl "doutníkový" konektor do auta, kabel k napájecímu konektoru. Další součástky pak byly ještě pro vyhřívací pásky. Jednalo se o odporový drát - jeden 21 Ohm a druhý 50 Ohm. Pro spojení vodiče a odporového drátu jsem koupil lisovací spojky. Hodně shánění jsem měl kolem "obalu" vodiče - tedy v čem vlastně drát bude umístěn. Nakonec jsem koupil samolepicí suchý zip s šířkou 5 cm.

Den první: Prvním úkolem bylo připravení krabičky. Potřeboval jsem otvory pro konektory - ty jsem dal dozadu - a ovládací prvky jako spínač a kolíky regulátorů. Vše jsem zvládl pomocí vrtačky a pilníku.

Večer následovalo pájení. Z toho mám vždy respekt, protože se mi často stává, že spoje přehřívám a prostě to pak nejde. Shlédnul jsem nějaká videa s radami, jak na to, a pustil se do toho. Začal jsem napájecím konektorem, pokračoval s Cinchy. Chtěl jsem napájet i spínač, ale tam jsem si uvědomil, že se hodí spíš spojky Faston. Další den jsem tedy zašel opět do GM :-). Koupil jsem mj. i distanční sloupky a nějaké šroubky, abych na ně mohl posadit a přišroubovat regulátory v krabičce. Také jsem koupil další spínač - ten původní byl zelený, ale pro astro je přeci jasnou volbou červená.

Ještě ke spínači. Docela dost času jsem si lámal hlavu se zapojením, protože je zde i doutnavka. Pomohl jsem si multimetrem a proměřil konektivitu jednotlivých nožiček.

Den druhý: Další den - v pondělí - jsem se pustil do prvního vyhřívacího pásku. Použil jsem celý metr drátu s 20 Ohm. Příkon by měl být kolem 7 W a odběr 0,6 A. Drát jsem vedl po jedné straně pásku přímo na druhý konec a zpět jsem ho pokládal esovitě. Oba vývody jsou tedy na jedné straně.

Zapomněl jsem pořizovat průběžnou dokumentaci, tak aspoň, jak vypadaly díly na pásek.

Den třetí: Druhý pásek jsem dělal další den. U drátu s 50 Ohm jsem zvolil šířku jen 3 cm a délku drátu 45 cm. Příkon je pak 6 W a odběr 0,5 A. Drát je veden jen přímo na druhou stranu a zpět. U tohoto pásku jsem navíc zalisovanou spojku zatavil pájkou.

Den čtvrtý: Další den jsem se pak konečně dostal k zapojení všeho v krabičce. Nacvakal jsem Faston konektory, zapojil spínač. U napájecího a Cinch konektorů jsem upravil délky vodičů a propojil vše pomocí svorkovnice (regulátory mají své šroubovatelné přívody a vývody). Zkoušel jsem také připravit upevnění regulátorů v krabičce, ale bylo třeba upilovat šroubky, což se vůbec nepovedlo. Vzešlo z toho jen říznutí do palce pilkou na železo, takže jsem to raději vzdal.

Chyběly ještě napájecí konektory - jak 5,5x2,1, tak doutníkový, a dále Cinch zástrčky na kabely pásků. Pájení mi tady moc nešlo, ale nějak jsem to přetrpěl. Vrcholem bylo spálení prstu - ani nevím, jak jsem toho vlastně dosáhl - nějaké chvilkové pomatení. Kolega mi ale vše vysvětlil - prý je třeba pokaždé přinést oběť bohům, aby výsledek fungoval.

Konečně mohlo dojít na připojení ke zdroji. Proměřil jsem orientačně napětí ze zdroje na výstupu napájecího konektoru a vše bylo OK. Jakmile jsem zasunul konektor do krabičky a zapnul spínač, napětí bylo na nule. Jakou úlevou bylo zjištění, že PowerTank má vratnou pojistku :-). Zkontroloval jsem znovu zapojení a nenašel jsem chybu. Usoudil jsem, že příčinou zkratu byla asi špatná práce při měření. Druhý pokus byl už úspěšný :-). Konektor se rozsvítil, stejně tak kontrolní diody na regulátorech. I výstupní napětí bylo v pořádku. A dokonce téměř nic neshořelo. Zkoušel jsem pásek nasadit na ruku, ale jestli pásek hřál, se dalo jen stěží určit. Cítil jsem teplo a smrad jakoby se něco nahřívalo, což, jak jsem vzápětí zjistil, byl přenášecí pásek od PowerTanku položený na páječce. Jestli funguje, se uvidí až v poli.

Stále mi ještě chyběly finální kroky - sešroubování krabičky dohromady a také připevnění regulátorů ke krabičce, aby se volně nehýbaly.

Opět jsem navštívil GM a koupil další díly - šrouby a matice :-). Nepodařilo se mi ale navrtat přesně díry, a tak jsem musel vše ještě převrtávat.

Další podzimní objekt splněn

Babí léto pokračovalo velmi vydařeným víkendem 13. - 15.10. Tentokrát jsme cestovali do Šatova a víkend jsme si dokonce kvůli mému focení protáhli až do pondělí. Původně totiž mělo být nejlepší počasí právě z neděle na pondělí, no nakonec vyšla i sobota.

V Šatově jsem deep-sky ještě nefotil, takže bylo nutné vyřešit otázku "Kam?". Problémem Šatova je, že východní obzor znečišťuje FreePort. Toho jsem se trochu bál, takže jsem si řekl, že FreePort objedu tak, abych ho měl na západě. Vybral jsem místo zvané Lampelberg - jedná se o malý hrádek mezi vinicemi.

Vyrazil jsem v 19:30, cesta byla zhruba na 20 min. Narazil jsem však na překážku - doslova. Cestu asi 500 m před hrádkem blokovala závora s cedulí ve smyslu "Vstup zakázán, krádeže hroznů budou hlášeny policii" :-) Nezbývalo než hledat nové místo. Hned před závorou ale byl příhodný plácek u vinice, zakotvil jsem tedy tam.

Dnešním cílem byla další galaxie, tentokrát M33 - Galaxie v Trojúhleníku. Ustaveno a nastaveno jsem měl zhruba v 21:30, Měsíc vycházel kolem 1 hod. ranní, zůstalo tedy dost hodin na focení. S polárním ustavením jsem si tentokrát moc nehrál a spoléhal jsem na pointaci. To jsem se však mýlil. Zhruba po dvou hodinách focení začala galaxie přicházet k meridiánu a tam se právě ukázala ona chyba ustavení. Dvou minutové snímky výrazně ujížděly v deklinaci a focení jsem raději přerušil se zhruba 50 snímky. Než bych znovu ustavoval, raději jsem sjel opět k východu a zaměřil se na Plejády, abych přidal nějaké minuty k předchozímu focení. Objekt jsem ale netrefil dobře do středu snímku a tak jsem data nepoužil.

To bylo pro sobotní noc tedy vše. Za zmínku ještě stojí dvě "návštěvy" - první auto přijelo a podobně jako já narazilo na závoru (nebo na mě), otočilo se a odjelo. Další přijela dvě auta, ale ta jen projížděla - asi nějaký závod :-).

Neděle začala stejně - závora mě už nepřekvapovala - dal jsem si však více záležet na polárním ustavení. Testovací foto u meridiánu potvrdilo zlepšení, ideální to nebylo, ale stačilo. Fotit jsem sice začal o něco dřív, stejně tak jsem ale musel skončit. Během pravidelných kontrol průběhu focení (kdy jen vytahuji ruku z dveří auta u spolujezdce) jsem si všiml značné vlhkosti na notebooku. Dál jsem to neřešil, ale později mi došlo, že to stejné postihuje i čočku objektivu. A taky že ano. Čočka byla zarosená a fotografie špatné. S tím se nedalo nic dělat a tak jsem v 23 hod. začal nedobrovolně a nerad balit. S vlhkostí jsem vůbec nepočítal a přitom to bude v těchto dobách jev velmi častý...s tím se musí něco dělat (a taky že bude!).

Výsledný čas ze dvou dnů je 84 x 2 min., tedy 168 min., tj. 2 hod. a 48 min. Prozatímní rekord.

Rovnou uveřejním výsledný obrázek. Musím říct, že jsem s ním až na detaily spokojený. Z procesu zpracování jsem vyhodil vyhlazení šumu, doostření a redukci hvězd. Zůstal tak velmi přímočarý a jednoduchý proces s mým asi nejlepším výsledkem.

Ač je galaxie malá, nabízí velmi pěkná ramena s hezkými barvami.

Předchozí zkušenost mě donutila řešit nějak rosení a případné namrzání objektivů (hlavní i pointer). K sehnání jsou samozřejmě komerční vyhřívání, ale pořízení by bylo v řádu tisíců (řídicí jednotka + pásky). Díky astrofóru ale snad dokážu sestavit vyhřívání svépomocí. Díly jsou objednané, uvidíme, jak se bude dařit. Určitě o tom sepíšu článek. Čekají mě tedy dva "bastlící" projekty - napájení fotoaparátu z PowerTanku a vyhřívání složené z řídicí jednotky a dvou pásků.

Babí léto a Plejády

Na nevydařené zakončení léta navázal podzim ve znamení babího léta a to vše v době sv. Václava a tedy prodlouženého víkendu. Problém byl, že celá rodina prodělávala nachlazení. Navíc se neúprosně blížil úplněk a možnost fotit se vzdalovala s každým dnem.

Ve čtvrtek to pro rodinné důvody nevyšlo, v pátek už to vypadalo lépe. Ale jak jsem říkal, byli jsme všichni nachlazení a únava nakonec vyhrála. Že by to mělo vyjít ještě v sobotu, jsem už nedoufal. Měsíc zapadal až před druhou hodinou ranní, navíc už byl i o fous silnější vítr (ale pořád ještě v mezích). Zvolil jsem však jinou strategii. Místo toho, abych si naspal přes den a jel na noc, jsem vlastně jel velmi brzy ráno :-). V 21 hod. jsem šel spát, v 23 hod. jsem vstával. Jak se ukázalo, tento režim mi vyhovuje snad víc, než když jedu na noc s odpoledním šlofíkem. Nespal jsem až do 12. hod. a i pak "jen" tři hodiny v rámci odpoledního spánku s Ellenkou.

K focení. Cílů bylo několik:

1. pointace a drift alignment
2. Galaxie v Andromedě
3. Galaxie v Trojúhleníku
4. Plejády
5. Orion

Velmi ambiciózní, ale realita byla jiná. Největší boj byl s drift alignment. Ustavil jsem podle polárního hledáčku a už tehdy vypadalo zarovnání dobře. Ale chtěl jsem víc. Dostal jsem však méně.

Vyjel jsem tedy v 23 hod. Na místě o půlnoci. Před jednou hodinou jsem začal ustavovat. Fotit jsem chtěl nejpozději od 2. hod. Drift alignment dopadl tak, že jsem se na něj vykašlal a ustavil znovu podle polárního hledáčku. Asi jsem špatně určoval směry, ale bylo špatně rozlišitelné, jak provést korekce. Zpětně si říkám, jestli to nebylo tím, že RA pointace zasahovala do procesu a to ovlivňovalo i deklinaci. Na příště zjistím, jak na to.

Ve 2:30 jsem se už ale dal do focení. Zaměřil rovnou Plejády a nastavil 60 2-minutových expozic s 30 s pauzou. Focení tedy mělo skončit kolem 5. hod. Poprvé jsem zapnul také pointaci, použil jsem nový algoritmus PEC prediction, na konci jsem ale použil výchozí Hysteresis. Během focení jsem průběžně kontroloval, jestli je vše v pořádku. Dvakrát se stalo, že došlo k chybě v pointaci. Nejspíš zmizla hvězda, ale to nevím, jak se stalo. Podle fotek k žádnému zásadnímu posunu snímku nedošlo. Plejády během focení přešly meridián a asi i to trochu rozhodilo pointaci.

Celkově jsem však spokojený, díky pointaci se zdá, že není ani jeden snímek ujetý. Podařilo se mi nasbírat 55 snímků o 2 minutách, tedy 1 hod. 50 min.

Už na dřívějších snímcích jsem si všiml protáhnutých hvězd v rozích. Příště zkusím trochu přiclonit a uvidím, jestli to pomůže.

Zpracování pak bylo klasické, zatím moc neexperimentuji.

Zjistil jsem, že úplnou náhodou se v oblasti pohybovala kometa C/2015 ER61 (PANSTARRS). Slabě je vidět vlevo nahoře od Plejád. Má krásně dlouhý ohon.

V nejbližší době bych chtěl ještě dofotit pár hodin dat, ať můžu porovnat, jaký rozdíl to udělá. Jinak se také pustím do Galaxie v Trojúhleníku, případně dofotím data ke Galaxii v Andromedě.

AKTUALIZACE: Po pár dnech mě napadlo, jak by se daly více vytáhnout slabé mlhoviny a hlavně kometa, která se téměř ztratila. Vytáhnul jsem si luminance mask a na ní provedl HistogramTransformation. Poté jsem použil vytvořenou star masku a odečetl většinu hvězd. Zůstaly jen ty nejjasnější - ty by se možná příště mohly také odstranit. Pak jsem už jen aplikoval masku a provedl HistogramTransformation. Pozadí zůstalo tmavé, ale jemné struktury vylezly. S maskou aplikovanou jsem ještě provedl další saturaci, aby se více obarvila mlhovina a velké hvězdy. Výsledek je...

První zkušenosti s pointací

Na konci léta se moc nocí k focení najít nedalo. A to zrovna v okamžiku, kdy by se mi hodila jakákoli - i s Měsícem. Podařilo se mi totiž zařídit vše potřebné, abych mohl začít s pointací.

Přes ebay jsem objednal hledáček - průměr 50mm, ohnisková vzdálenost 190mm. Dorazil překvapivě rychle. Vyšel přibližně na 1500,- i s dopravou.

Nákupů z ebay jsem udělal hned několik. Objednal jsem také stativovou objímku pro objektiv. Průměr sice nesedí přímo na můj objektiv, ale s menšími gumovými vycpávkami drží krásně. Potřebuji totiž odlehčit zátěž na Star Adventurer, abych mohl pointaci provozovat.

Otázkou zůstalo, jak připevnit hledáček na Star Adventurer. Na liště je volný jeden 3/8" šroub - na něj se dá umístit stativová kulová hlava. Tím se ale problém jen posouvá dál - jak totiž připevnit hledáček na stativovou hlavu. Tady jsem ale už spoléhal na trochu domácí zručnosti (ne nutně mojí).

Sháněl jsem tedy stativovou hlavu. Na bazaru jsem našel Triopo NB-1S, která i s dopravou vyšla na 900,-. Hlava používá destičky - vymyslel jsem tedy, že bych mohl podobnou destičku vyrobit a uzpůsobit pro uchycení objímek hledáčku. S pomocí mého táty se podařilo a tak byla vyřešena otázka uchycení hledáčku.

Poslední, ale nejdůležitější potřebnou komponentou byla kamera. Pár týdnů jsem sledoval sekci astrofóra "Prodám" a snažil se vyhlédnout vhodnou nabídku - v hledáčku jsem měl ZWO ASI 120 (ideálně variantu mono) nebo QHY5L-II (také mono). Po pár týdnech bylo rozhodnuto, že se stanu majitelem ASI 120MC - tedy barevné varianty - za cenu 135 EUR (3500,-).

Sice jsem říkal, že posledním chybějícím dílkem byla kamera - objevila se však ještě jedna věc - ST4 kabel pro propojení kamery a auto-guider portu montáže. Standardně je dodáván s kamerou, já jsem jej ale nedostal. Opatřil jsem si ho tedy sám. Doma krimpovací kleště mám a koupit pár koncovek a telefonní kabel není problém. Jenže ouha, kleště sedí jen na RJ45, zatímco montáž vyžaduje RJ12 (6P6C). Pomohl kolega v práci, který tyto kleště vlastní. A nyní už i já (cena 160,-).

Přišlo tedy čekání, kdy budu schopný vše vyzkoušet v poli. Shlédnul jsem pár návodů, jak pracovat s PHD2, abych pobral alespoň teorii.

Mezi deštivými dny se konečně našel jeden s nadějí na jasnou oblohu - alespoň na pár hodin. Příjemné bylo i to, že to byl pátek při návštěvě Jevišovic. Vyrazil jsem v 21 hod. Co se dalo jsem si připravil už doma. Objektiv na fotoaparát, kameru na hledáček, atd. Obloha byla ještě zatažená, když jsem začal připravovat stativ. Nachystal jsem montáž a čekal na hvězdy. Nakonec jsem ustavil podle mobilu a jal se zkoušet ASInu a PHD2.

Byl to ale boj. Kamera zobrazovala jen zašuměné pole. PHD chtělo nafotit dark snímky, ale ani to nepomohlo. Zkusil jsem i SharpCap, ale ani tady nebylo nic vidět. Během dlouhé série pokusů, míření na různé objekty, hraní si s parametry se už naplno vyjasnilo a já stále nebyl schopen získat z kamery jakýkoli obraz.

Až náhodou se mi podařilo dostat do zorného pole obrovský světelný kotouč - velmi rozostřenou hvězdu. Celý nezdar tedy tkvěl v tom, že jsem neměl správně zaostřeno. Po nápravě už bylo v PHD2 krásně vidět hvězdné pole. Dál už jsem se mohl posunout k vyzkoušení kalibrace a drift alignmentu.

Sotva jsem začal objevovat, jak celý proces probíhá, ozval se telefon a závěr byl, že mám přijet domů, protože Emmička má rýmu a je třeba pohlídat Ellenku.

V drift alignmentu jsem provedl jen dvě korekce, ale chyba v DEC byla nadále obrovská, protože jsem ustavoval jen podle mobilní aplikace. Příště začnu klasicky polárním hledáčkem a odtud by měl být proces zpřesnění lepší. Jen si pak správně interpretovat, jaké korekce provádět...

Škoda, že byla tato noc přerušena - nejen, že bylo po dlouhé době jasno a byla bezměsíčná noc - jak se nakonec ukázalo, jasno bylo až do dopoledních hodin. Mohl jsem si tedy hrát celou noc...tak snad jindy.

Panorama, na které jsem dlouho čekal

Od mého prvního panorama Mléčné dráhy jsem věděl, co bych chtěl umístit do popředí, jakmile dostanu další příležitost fotit v Šatově.

Jednou z významných památek Šatova je areál čs. opevnění:

Z této strany se na pozadí nachází jižní obzor a tedy letní Mléčná dráha.

Fotil jsem 25. srpna při návštěvě rodičů. Vyšel jsem kolem 22. hod. Fotil zhruba do půlnoci. Poblíž se nachází menší hospůdka, ve které probíhalo veselí, a hosté přijížděli a odjížděli nebo se odebírali do stanů. Jednou na mě zasvítilo auto, jinak jsem byl asi neviditelný.

Na focení jsem měl půjčený Fullframe Nikon D650 a Sigma Art 35/1.4 objektiv. Přiclonil jsem na f/2.0, ale jak se ukázalo později, měl jsem nastavit víc. Rohy totiž vypadají takto.

Navíc je na snímcích výrazná vinětace, která se projevila i na výsledném panorama. Zkoušel jsem kalibovat pomocí flat frames, ale nepomohlo - dostavil se opačný efekt - příliš světlé rohy. Tak jsem nakonec ručně ve Photoshopu zesvětloval rohy pomocí filtru korekce objektivů. Ale ani to nebylo dokonalé.

Celkově mě výsledné panorama zklamalo, hlavně kvůli problémům s vinětací.

Fotil jsem na své montáži StarAdventurer, 3 min. expozice s ISO 400. Obloha v Šatově určitě nepatří mezi tmavé, takže se projevuje i výrazný světelný smog.

Mlhovina Řasy - pokračování

Po prvním focení jsem měl málo nafocených dat a bylo nutné pokračovat ve snímání. Víkend u rodičů jsme kvůli mě prodloužili až do pondělního rána, abych mohl jít v neděli fotit.

Vyjel jsem kolem 22. hod., proběhlo ustavení, následně jsem připojil notebook. Problémy s kabelem tentokrát nenastaly, montáž se také nezasekávala. Nastavil jsem ambiciozních 50 expozic s 30 s pauzou a šel si sednout do auta. S sebou jsem si vzal tablet a díly první série Dextera :-).

Průběžně jsem kontroloval, jestli montáž jede (jela) a jak vypadá obloha. Montáž se jednou zastavila. Doufám, že příčinou bylo ještě nastavení počtu expozic, které jsem měl nastavené na 010. Přenastavil jsem jen expoziční čas na 000.

Začalo také foukat, což jsem vyřešil tak, že jsem přeparkoval auto, aby bránilo v nárazech větru do montáže.

Původní předpověď slibovala jasno, ale nakonec se začala honit oblaka. Sem tam se dostavila jen lehká, kolem 2. hod. ale už úplná.

Až se zatáhla oblast v okolí zenitu, zaměřil jsem na rychlo směrem k východu, kde se nachází M33 - Galaxie v Trojúhelníku. Rád bych se tomuto objektu věnoval, jakmile to jen trochu půjde.

Při balení jsem si všiml, že notebook je dost zaprášený. Tomu bych se rád vyhnul, příště zkusím vzít nějaký přehoz.

Celkově jsem měl necelých 70 snímků, které jsem ručně vytřídil na 32. Pryč šly všechny ujeté a ovlivněné oblačností (oranžové s hvězdami v oparu).

Při zpracování jsem musel být opatrný při odstraňování šumu a úplně jsem vynechal Deconvolution. Pro potlačení hvězd jsem zkusil Erosion, ale jen zlehka. A takto vypadá výsledný obrázek.

Rozhodně mám pro tento objekt málo dat. Jsem zhruba na 1 hod., potřeba by bylo aspoň 3 hod.

Mlhovina Řasy aneb já #$@&%*!

Když je to léto, nebylo by špatné vyfotit nějaký objekt letní oblohy. Docela se mi zalíbila Mlhovina Řasy (Veil Nebula, jednou z částí je NGC 6960 - The Western Veil Nebula (také Koště čarodějnice (Witch's Broom)) a další).

Okno pro focení tohoto objektu se mi naskytlo při rodinném víkendu u rodičů v Jevišovicích. V pátek bylo velmi teplo a oblačnost slibovala jasno do půlnoci. Uspali jsme s ženou děti a v 21:30 jsem mohl vyrazit. Cesta byla krátká, jen za město. Ustavil jsem montáž, zkusil zaměřit mlhovinu, zde pomohl laser.

Zdálo se, že nemám dobré ustavení, tak jsem zkusil pomocí drift-alignment zpřesnit. Pak mi ale došlo, že jsem nedotáhl RA osu, protože se najednou zdálo ustavení v pořádku.

Při zapojení kabelů jsem očekával tradiční problémy s kabelem pro BULB. A fotoaparát opravdu nereagoval. Pak mi ale došlo něco, co mi doteď nedocházelo. Vždy fotoaparát přepínám na řízení pomocí bezdrátové spouště a jak se zdá, tento režim pak nereaguje na ovládání spouště kabelem. Přepnul jsem režim na standardní ovládání spouště a voilá - funguje.

Jakmile bylo toto za mnou, opět jsem namířil na Řasy. Vyzkoušel expozice, 120s vypadalo v pořádku, tak jsem nastavil 20 snímků s 30s pauzou a spustil focení.

Po chvíli mi došlo, že jsem neověřil, jestli se montáž nezastavuje, jako tomu bylo při předchozím focení. Od posledního focení jsem totiž pořídil lištu pro DEC osu, pomocí které mohu dosáhnout správného vyvážení.

I přesto ale montáž opět stála. Nevykazovala chybu, jen se zastavila. Opět nezbývalo, než po dvou expozicích restartovat montáž. Až doma v posteli mi došlo, čím je to způsobené...

Dofotil jsem 20 snímků, udělal pak ještě 2, ale to se už přiřítila oblačnost a začal jsem balit. Celé focení slabě prosvěcovaly blesky na jihozápadním obzoru. Naštěstí se mi bouřka vyhnula.

Ještě zkusím nafotit další data a pak se pustím do zpracování.

Na závěr si nechávám poznámku, kde byl zakopaný pes se zasekávající montáží. Totiž za časů, kdy nefungoval BULB kabel, jsem zkoušel řízení přes Star Adventurer. Poslední nastavení bylo nejspíš 90s a 10 expozic. Pak se montáž zastaví :-)

Připraven na M31 - zpracování

Do zpracování jsem se pustil co nejdříve to šlo. V této první verzi jsem měl jen 3 dark frames, ale byl jsem zkrátka zvědavý, co získám.

Stacking jsem provedl pomocí DeepSkyStacker. Ve zpracování v PixInsight jsem použil:

• DynamicCrop
• DynamicBackgroundExtraction
• BackgroundNeutralization
• ColorCalibration
• HistogramTransformation
• SCNR
• LocalHistogramEqualization

Další noc jsem byl schopen nafotit nové dark frames, celkem 25. To vše z balkonu, za podobné teploty.

Složení jsem tentokrát provedl podle návodu pomocí PixI, úpravy také. Přibyl proces pro potlačení šumu, doostření a potlačení hvězd. To se projevilo i ve finálním obrazu.

S tímto výsledkem jsem spokojený.

M31 jsem si tedy splnil. Jestli se jí budu zabývat dál, nevím. Na co se určitě chystám, jsou Plejády (M45). Možná bych měl ještě využít Mlečné dráhy a zkusit zachytit nějakou širokoúhlou fotografii nebo panorama. Uvidíme taky, kdy dostanu další příležitost...už to není jen o počasí :-)

Připraven na M31

Od posledního výletu se změnila zásadní věc. Už jsme doma čtyři, resp. aktuálně s babičkou pět. Narodila se nám Emmička. Jedinou možností, jak se v blízké době utrhnout, byla právě přítomnost babičky, která by pomohla hasit případnou katastrofu doma.

V několika předchozích příspěvcích omílám neustále dokola, že se těším na focení Galaxie v Andromedě. Tento objekt jsem si nastavil jako letošní cíl. Chtěl bych u něj dosáhnout kvality, se kterou budu spokojen. Co se týče výbavy, jsem připraven. Co se týče znalostí, snad také. Takže už jen čekám...

Období bez astronomické noci skončilo, aktuálně trvá zhruba 1,5 hod. V dané době také vystoupá M31 dostatečně vysoko, cca 40°. Už jen aby vyšlo počasí a Měsíc aby vycházel dostatečně pozdě (nyní je období po třetí čtvrti), což nastalo v noci z 19. na 20. 7. (středa / čtvrtek, holt další den nebudu v práci na šestou, ani na sedmou).

Vyrazil jsem v 21 hod., vše ustaveno jsem měl kolem 22:30. Následně jsem se pustil do zkoušení drift alignment metody, abych se pokusil ustavení zpřesnit.

Nejprve jsem upravoval směr východ-západ. Provedl jsem jednu korekci a pak zkusil směr sever-jih. Tam jsem žádnou korekci neprovedl. Narazil jsem ale na problém s vyvážením fotoaprátu. Objektiv je dost těžký a těžiště je posunuto více na něj, důsledkem čehož není možné vybalancovat vše jen pomocí protizávaží. Drift alignment jsem vzdal a přešel na vyhledání M31.

Tady ale byl problém stejný. V poloze, kdy jsem namířil objektiv k Andromedě, nebylo možné pomocí protizávaží dosáhnout rovnováhy. Montáži to zřejmě vadilo, protože po zhruba 5 minutách přestala sledovat objekt a bylo nutné ji vždy vypnout a znovu pustit, načež jela zase těch 5 minut.

Nedalo se řešit jinak a tak jsem byl odsouzen k tomu, že budu celou noc vypínat a zapínat montáž. Pokud bych to nedělal, montáž by se zastavila a objekt by ujel ze záběru. Což se mi taky párkrát stalo.

Nebyl by to klasický astronomický večer, kdyby nebylo problémů hned několik. Opět ten můj kabel pro bulb. Po několikátem pokusu o propojení jsem zkusil kabel rukou zahřát v místech, která se zdají být náchylná - pájený a zaizolovaný spoj a kovový jack konektor (asi budu muset vyměnit). Zahřátí naštěstí pomohlo a pak už se nejspíš kabel dokázal ohřívat sám - hurá.

Zkusil jsem nejprve 60 sekund, poté 90 a dokonce i 120 sekund a hvězdy stále vypadaly bodové. Přesně o půlnoci už tedy nic (kromě tedy neustálého restartování montáže) nebránilo zahájení focení.

Postupně jsem udělal 20, pak ještě dalších 30 expozic. Z prvních jich pár zůstalo právě v tom stavu zaseknuté montáže, další pak byly důsledkem toho ujeté, v druhé sadě se na chvíli zase dostavila řídká oblačnost a fotky byly nepoužitelné. ve finále jsem ale cca 40 snímků měl. To už bylo zhruba 2:30 hod.

A takto vypadá jedna z lepších expozic:

Ještě mi chybí nafotit darky, k tomu se chystám v noci, zhruba v podobnou dobu jako proběhlo focení, ale tentokrát jen z balkonu. Snad to bude OK.

Vzhledem k tomu, že už jsem majitelem licence pro PixInsight, moc se těším na výsledek zpracování. Dál budu muset vymyslet, jak řešit problém s vybalancováním fotoaparátu. Snad nějakou lištou...

První test po reklamaci

Než se dostanu k samotnému testu, musím si zapsat, jak probíhala reklamace a vše co se během ní stalo.

Montáž jsem odeslal 3. dubna 2017 na Slovensko, kde byla zakoupena původním majitelem. Doručena byla 5. dubna. Podle slov vlastníka obchodu udělají vše proto, aby byla reklamace vyřízena co nejrychleji. Jenže se situace zkomplikovala. Montáž byla odeslána výrobci, což trvalo zhruba dva týdny. Zpět se vrátila špatná montáž (v bílé barvě) - opět po dvou týdnech. Posílala se zpět výrobci a zpět na Slovensko. Opět snad čtyři týdny. To jsou už dva měsíce. Když konečně dorazila správná montáž, byl problém s někým, kdo by ji odeslal mně. Ještě se to táhlo další dva týdny, ale nakonec montáž přeci jen dorazila - 20. června 2017.

Co vše se stalo mezitím? Koupil jsem objektiv. Starý manuální Nikkor ED 180mm/2.8 přes bazar - sám jsem si vložil inzerát Koupím.... Jel jsem si pro něj do Prahy, bylo to 27. dubna. Další dva měsíce jsem tedy musel čekat, abych ho ověřil v praxi.

To ale není vše. Objednal jsem si také Bahtinovu masku pro dokonalé ostření, obal na objektiv a pro jistotu náhradní krytku na nový objektiv. Vše přes eBay. Objednal jsem taky externí mikrofon, ten ale nedorazil a částka mi byla vrácena.

I zmiňovaný objektiv jsem měl v plánu kupovat přes eBay, ale kvůli clu, DPH a dopravě to vyšlo v podstatě na stejno, ale asi s více problémy a bez možnosti si objektiv vyzkoušet.

Nyní k samotnému testu.

Bylo pár dní po slunovratu, takže se nedala očekávat žádná paráda. Navíc jsem si vybral objekt, na který jsem se dlouho těšil, ale který taky patří mezi špatně pozorovatelné v našich zeměpisných šířkách - Rho Ophiuchi.

Na tradiční místo jsem přijel už v 21:00, jel jsem trochu dál od stromů, protože jsem potřeboval vidět dobře na oblast nízko nad obzorem. Stromy nebyly největším problémem. Totiž, nevýhodou takto nízko položené oblasti je, že obloha musí být bezoblačná do velké dálky. Podle radaru byla oblaka snad až někde v půli Rakouska, přesto mi blokovala výhled.

Pustil jsem se ještě za světla do ustavení, ale musel jsem čekat na Polárku. Průběžně jsem chystal, co se dalo, času bylo dost, ale tma ještě ne. Zatím jsem nastavil stativ, zaostřil objektiv - poprvé pomocí Bahtinovy masky - a zajistil lepicí páskou.

Polárka se objevila, dal jsem se do nastavení polární osy. Podle hledáčku se mi podařilo velmi přesné nastavení a to se potvrdilo i při namíření na první objekt. Vybral jsem si Jupiter, který v dané době přešel meridián a byl velmi jasný. Zdálo se, že po umístění na kříž v Drift Alignment okně BackyardNikon vydržel i více minut, ale špatně se to určovalo, protože se obrazl dost mihotal (nejspíše vlivem seeingu).

Reklamace byla tedy úspěšná a StarAdventurer se chová konečně správně.

Mezitím se zdálo, že se jižní obzor trochu pročišťuje. Objevil se konečně Antares, který dominuje oblasti Rho Ophiuchi.

Zapomněl jsem zmínit jeden problém, který mě potkal. Cestou na místo se mi začal restartovat telefon. Zdálo se, že se vždy přehřeje, zasekne a restartuje. Fungoval vždy jen chvíli. Největší starosti mi dělalo spojení domů, kde mě čekala těhotná žena týden před termínem. Pak byl taky problém s kontrolováním oblačnosti a jejím vývojem do dalších hodin a nemohl jsem si ani pořádně kontrolovat oblohu podle Stellaria (trochu jsem vyšel ze cviku, když jsem se dva měsíce pořádně nepodíval na noční oblohu).

S omezenými možnostmi jsem čekal, jestli Antares vyjde nebo ne. Zhruba kolem 23. hod. se zdál obzor čistější, což potvrdila i cvičná fotka.

Nicméně na mě čekal další problém. Nefungoval kabel na Bulb spoušť. No a vzhledem k tomu, že jsem chtěl dělat 2 min. expozice, mezi které jsem chtěl vkládat 30 s pauzu, nemohl jsem řídit expozice přes StarAdventurer (neumí pauzy).

Nešel ani telefon a aplikace pro časovač. Výsledek? Jednu hodinu a cca 20 expozic jsem koukal na hodiny v notebooku a bezdrátovou spouští spouštěl a zastavoval expozice.

Fotil jsem cca od 0 hod do 1. hodiny ranní. Antares zatím začal klesat a tak jsem focení vzdal. Chtěl jsem se obrátit na sever k druhému objektu, který mám už dlouho v hledáčku. Opět to není zrovna vhodný objekt pro danou dobu, ale i tak mi to nedalo. Jedná se o Galaxii v Andromedě. Tou dobou je už zhruba v 30° výšce, ale oblačnost ji schovala. Začal jsem tedy balit a domů přijel někdy po 2. hod.

Ukázka jedné z expozic Rho Ophiuchi:

Ještě mi chyběly Dark, Flat a Bias snímky, ty jsem ale měl v plánu dodělat doma.... Ke zpracování se dostanu, ale vzhledem k tomu, že nemám PixInsight, nedoufám v moc dobrý výsledek.

Aktualizace: Po doplnění zbývajících snímků jsem pomocí DeepSkyStacker a Phothoshopu lehce zapracoval na fotce a výsledek vypadá následovně.

Jak se dalo očekávat, je ve výsledku silný gradient kvůli světelnému znečištění. Ten by se dal určitě potlačit pomocí PixInsight, v PS nevím jak na to. Takto to zatím nechám a na další zpracování se pustím, jakmile zakoupím PixI.

Mléčná dráha jarního rána

Se zapůjčeným full frame objektivem 35 mm f/1.4 jsem měl v plánu fotit Mléčnou dráhu, kterou je již možné spatřit před východem Slunce cca v 4:30. Na víkend jsme měli cestu do Jevišovic, odkud je to asi 30 min. cesty k Vranovu nad Dyjí - do oblasti asi nejlepší tmy, kterou je možné na jižní Moravě získat.

Sobotní ráno jsem nejprve testoval u Jevišovic. Cvaknul jsem pár snímků na panorama, ale chtěl jsem hlavně zkusit delší fotku pomocí StarAdventurer. Ten opět zklamal a vedení nebylo přesné a zasekávalo se. Výsledek ani nemá cenu ukazovat. Opět byl problém i s kabelem pro ovládání spouště.

Zkoušel jsem v mezičase také pozorovat komety - 41P v oblasti Velké medvědice a C/2015 V2 v oblasti Herkula. Nenašel jsem ani jednu, jejich poloha je pro mě dost těžko pozorovatelná.

Další den jsem již razil cestu k Dešovu. V nočních lesích a polích jsem si připadal jak v českém safari, zajíci a srnky byli všude. Vstal jsem v 1:00, vyrazil v 1:30, na místě jsem byl v 2:00.

Ustavil jsem montáž, pak si ji rozhodil, tak ustavil znovu. Pustil StarAdventurer a...nejel vůbec. Vydržel místy až 1 min., většinou však jel jen pár sekund a zastavil. Baterie byla nabitá, takže prostě neutáhne odpor, který je kladen. V pondělí ho budu posílat.

Nechtěl jsem ale odjíždět s prázdnou, posadil jsem fotoaparát na stativ s kulovou hlavou a fotil 15s expozice s F 1.4, ISO 3200. Celkem jsem vytvořil 74 fotografií, z nichž jsem pomocí Image Composite Editor složil panorama.

A po pár úpravách ve Photoshopu, spíš pokus než seriózní práce...

S dalším zpracováním budu čekat, až si našetřím na PixInsight.

Kde v Brně trénovat? V domově důchodců!

Několikátý výlet z Brna ukázal, že potřebuji více trénovat a získávat zkušenosti. Ať už s ustavováním, ostřením nebo s vyhledáváním. Potřebuji tedy místo, kde perfektní obloha není podmínkou, je však třeba, aby bylo klidné a bezpečné, abych mohl nerušeně pracovat.

Původně jsem chodil na Bílou horu - to bylo však ještě bez fotoaparátu, notebooku nebo montáže. Párkrát jsem byl i na hřišti u školy, tam ale začali zamykat bránu. Kam tedy jít?

Domov důchodců na proti přes cestu má velkou zahradu - oplocenou. Počítám, že večer ji asi moc nevyužívají, takže by se třeba dalo domluvit, abych si občas zašel tam. Zkusil jsem tedy jeden podvečer zajít na recepci a poptat se. Pán byl velmi příjemný a vstřícný. Nebylo problém se s ním domluvit a sám se nabídl, že mi večerní návštěvu zahrady domluví u kolegyně, která bude sloužit večer.

Na 20. hod. jsem byl s výbavou u recepce a kolegyně skutečně nic nenamítala a nebyl problém zůstat libovolně dlouho. To jsem opravdu nečekal.

Zalezl jsem si úplně na konec, jednak tam bylo největší odstínění od okolí, jednak tam nesvítilo to oslnivé světlo z vedlejšího sběrného dvora.

Cílem bylo zkusit drift alignment, případně pak zkusit vyfotit kometu 41P a prostě celkově poznávat, jak se StarAdventurer správně pracovat.

Nejjasnějším objektem byl prozatím Sirius, na něm jsem zaostřil. No a protože byl i nejblíž oblasti vhodné pro první část drift alignment (poblíž nebeského rovníku a meridiánu), zvolil jsem jej i pro tento krok.

Objevily se opět problémy s montáží. Narážím vždy na problém, že jakmile zaměřím objekt, montáž nesleduje přesně. Pokud ale zaměření přetočím a zaberu "z druhé strany" montáže, najednou vše jde. Přikládal jsem tento problém tomu, že tak prostě funguje montáž a zemská rotace. Teď když o tom ale přemýšlím, asi to bude chybou montáže. Setkávám se neustále s problémem tuhosti a ta je právě horší na jedné straně než na druhé. Rozhodl jsem ale už problém s montáží řešit a poslat ji na reklamaci...

Zkusil jsem pak ještě provést korekci ustavení ve směru sever-jih (pomocí západního horizontu). Už moc nebylo na co mířit, v Brně je u obzoru hodně světla.

No a nakonec jsem ještě chtěl vyhledat kometu. Ale ty proklaté komety jsou teď v nadhlavníku a děsně špatně se zaměřují. Po chvíli jsem ji našel, ale do středu a na maximální ohnisko se mi dostat nepodařilo.

A na závěr ještě ukázka, jak se dá využít laserové ukazovátko při vyhledávání objektu.

Ohlédnutí za zimou 2016/2017

Zima 2016/2017 byla podle mého ideální. Sněhu bylo dost a dlouho, i v Brně. Teploty se držely pod nulou, ale ne do extrému.

Další galaxie - opět M81 a M82

Údajně nastává sezóna galaxií, takže jsem si některou chtěl zkusit taky. Žádná z nich však nedosahuje velikosti a jasnosti Galaxie v Andromedě, takže focení nebude pro amatéra jako já žádný med. Zvolil jsem M81 a M82, o které jsem se už jednou pokoušel - tehdy však velmi neúspěšně.

Poznámka: Od posledního výletu jsem provedl dva nákupy příslušenství. Prvním byl stativ pro Star Adventurer (Giottos MTL 9370 s nosností 10kg a výklopnou hlavou), abych mohl používat dalekohled samostatně i během focení. Druhým pak zelený laser pro ukazování na obloze.

Dobré podmínky sliboval už pátek, to nevyšlo. Měla vyjít sobota, ale taky nic. Nakonec jsem se mohl vypravit až v neděli - odjížděl jsem v 20:30. Doufal jsem, stejně jako minule, že focením strávím několik hodin. Stejně jako minule jsem se mýlil.

Problémů bylo několik. Objekty jsem dlouho nemohl najít. Pomohlo až nafocení minutové expozice a podrobné hledání na displeji. Poloha blízko nadhlavníku (souhvězdí Velké medvědice) se hoooodně špatně zaměřuje a dlouho jsem se snažil dostat galaxie do středu snímku. Nakonec jsem i uspěl, ale objevil se problém s montáží a zasekáváním. A aby nebylo problémů málo, opět nefungoval kabel pro řízení spouště.

Pár fotografií se podařilo a galaxie jsem alespoň viděl. Rozhodně pokrok.

Později doma mě napadlo, jak řešit problém se zaměřováním. Během expozice použiji zakoupený laser, abych si nasvítil místo, kam mám mířit, což pak můžu lehko najít na zachyceném snímku.

Řešil jsem taky, jak omezit tyto zbytečné výjezdy, kdy vlastně téměř ničeho nedosáhnu. Hodilo by se mi nějaké bezpečné místo v blízkosti bydliště, abych mohl testovat práci s montáží a správné ustavení. A co jsem vymyslel? To příště...

Focení skončilo, noc však ne. Bral jsem s sebou také dalekohled pro vizuální pozorování. Dobře pozorovatelná by měla být kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Zásadním problémem pro mě však byla opět její poloha v podstatě ve stejných místech jako výše zmíněné galaxie. V tomto období se také dostává Jupiter do opozice, kouknul jsem tedy i na něj. Domů jsem přijel cca v 1:30.

Zvládnu Rosettu?

Plán na víkend byl jasný, v sobotu bude jasno, domluvíme tedy sobotu a neděli u rodičů a pojedu k Bítovu / Vranovu nad Dyjí zkusit místní tmu. Počasí si ale usmyslelo, že vlastně chtělo být jasno v pátek a v sobotu se mu už tak moc nechce. Takže změna plánu a jedu tedy v pátek z Brna na moje místo u Mackovic.

Jako nezkušený Deep Sky Object fotograf jsem už vyčerpal zásobu svých "jasných" objektů - Orion Nebula (M42) a Andromeda Galaxy (M31). U nich jsem dobře věděl, kde je hledat. Jaký další cíl tedy zvolit?

Pročítáním fóra jsem kdysi narazil na informaci, že k jasnějším mlhovina patří také Rosette Nebula. Příjemným zjištěním byla její aktuální poloha, která vyhovuje focení zhruba od 20. do 24. hod. Zvolil jsem tedy ji.

O svého bratra jsem si půjčil další objektiv. Původní 18-105mm jsem vrátil a místo něj vzal 55-200mm@f/4-5.6.

Do akce jsem odjížděl v 20 hod., na místě jsem byl lehce po 21. hod. Vykouknu ven a polovina oblohy, ta kterou jsem potřeboval, zakrytá oblačností. Sice ne úplně nepropustnou, ale prostě nepoužitelnou pro focení.

Podle předpovědi mělo být cca v 23 hod. už úplné jasno, takže nezbývalo než čekat. Škoda té cca hodiny. Jak se ale ukázalo později, stejně bych to asi rychleji nestihl.

Auto jsem zaparkoval tak, aby bránilo montáž před případným větrem, který přicházel ve slabých poryvech. Montáž jsem ustavil, tentokrát však s jedním nápadem, že nebudu úplně vytahovat nohy stativu. Proč mě to nenapadlo dřív. Nejen, že má montáž lepší stabilitu, ale hlavně když je níž, můžu se pohodlně usadit pod polární hledáček a ladit ustavení.

Přišel čas na ostření objektivu, ale na čem ostřit, když jasné objekty jsou v mlžném oparu. Na obrázku Sirius. Obecně je ale ostření s tímto objektivem těžké, kroužek má velmi krátký rozsah.

Rozhodl jsem se využít čas a nachystat si BackyardNikon a případně vyzkoušet zpřesnit ustavení. Z nějakého důvodu ale nefungoval Bulb přes sériový kabel. Tvářil se připojený, ale BackyardNikon ho prostě nedokázal použít. Zkoušel jsem restart aplikace, fotoaparátu i celého počítače, ale nic nepomohlo. Navíc vše nějakou dobu trvalo a ztratil jsem tedy dost času.

Přešel jsem na náhradní plán a sice využití řízení expozic přes StarAdventurer. Na začátku jsem zřejmě z nepozornosti zapomněl přepnout na Bulb a divil jsem se, proč fotky nezachycuji data, která bych očekával (např. Orion po 60s nebyl vůbec vidět).

S již vyčištěnou oblohou přišel konečně čas najít Rosettu. Několik cvičných expozic, ale stále jsem si nebyl jistý, že ji mám zaměřenou. Pomohlo až Stellarium na mobilu - přiblížením se dá dohledat uskupení hvězd ve středu mlhoviny a použít tyto hvězdy pro orientaci na snímku.

Po vyzkoušení 120s expozice jsem raději zvolil 90s. Rozhodl jsem se taky pro maximální ohnisko 200mm DX (300mm), F 5.6 a ISO 800. Jedna expozice vypadá takto:

Focení začalo až v 23:30, nezbývalo tedy už moc času, než objekt sestoupil nízko k obzoru. Podařilo se mi nasnímat 36 snímků, tedy asi 54 min. dat. Jednalo se sice o nový rekord, ale myslel jsem, že se mi podaří 2-3 hodiny. Po skončení jsem ještě dal asi 30 min. dark snímků, během niž jsem už začal balit. Odjížděl jsem po 01. hod. půlnoční a doma byl cca v 02 hod.

Doma jsem dofotil flat snímky a pustil se do zpracování. Na snímku výše je vidět vinětace po krajích, ale ve výsledném snímku se ji díky flat snímkům opravdu podařilo odstranit.

Postup processingu vypadal asi takto, vše v PixInsight:

1. složení (MasterBias, MasterDark, MasterFlat (Dark = Bias), kalibrace, registrace, integrace
2. AutomaticBackgroudExtractor
3. BackgroundNeutralization
4. ColorCalibration
5. HistogramTransformation
6. ACDNR
7. HistogramTransformation
8. Saturation
9. MorphologicalTransformation, Erosion na hvězdy.
10. Deconvolution

Postup jsem šel pokus omyl a kroky, jak mě napadaly. Někdy asi zkusím zpracovat znovu. S výsledkem ale jsem v rámci možností spokojený. Mlhovina určitě potřebuje více dat.

Nesnažím se teď o to, aby byl obrázek perfektní, na to ještě nemám dost zkušeností a asi ani potřebnou techniku, ale abych zkusil co nejvíce objektů. Příští objekt bych rád zkusil některý z následujících:

• Heart and Soul Nebula
• Jellyfish Nebula
• možná něco úplně jiného...

M31 Déjà vu

Stalo se, že se konečně vyjasnilo. Bohužel současně probíhal úplněk a vyjet na focení se nedalo. Několik dní tedy panovala 24h denně jasná obloha a měsíc se postupně objevoval později a později, takže by se dalo i 2-3h hodiny fotit s dobrou tmou. První takovou noc si ale vybrala manželka na výlet s kamarádkami a tak na mě zbyla až ta další. Ta už ale byla hraniční, protože se během týdne postupně měnila z jasné, na nejspíš jasnou až po spíš zataženou. No i tak to vypadalo na delší dobu na nejlepší šanci a ani špatný zdravotní stav mě neodradil.

Dlouho se chystám na Galaxii v Andromedě, ale i přesto, že její nejlepší čas už vypršel, nabízí se ještě cca 2h okno, než v těchto dnech klesne příliš nízko, a každý další odklad situaci jen zhoršuje.

S vědomím, že je to nejspíš moje poslední šance cca na půl roku, že zdravý zrovna nejsem a že počasí nejspíš nedopřeje, jsem vyrazil v 17:30 z Brna na své místo jižním směrem.

Počasí posledních dní rozpustilo sníh a hlína se změnila v bláto. Oné noci panovala teplota cca 2° C. Bylo důležité vše rychle nastavit, abych mohl co nejdříve fotit. Jednak nebylo moc času než M31 klesne nízko, jednak se začínala objevovat oblačnost.

Ostřil jsem nejdříve na Venuši, pak na Orionu. Následně jsem přešel k hledání M31. I když jsem věděl, kde se nachází, nebylo lehké najít objekt v objektivu a to ani přes LiveView. Poprvé jsem se setkal s potřebou provést Meridian flip, protože při přechodu od Oriona k Andromedě najednou sledování objektu nebylo přesné ani na jednotkách sekund. Po přetočení a znovunalezení bylo už vše v pořádku.

Poprvé jsem v poli také vyzkoušel kabel pro propojení Star Adventurer a Nikonu pro řízení expozic. Nastavil jsem 120 sekund a testovací snímek, no nakonec jsem přešel k 60 sekundám. Podařilo se mi provést 10 expozic, následně ještě asi 3, pak už ale nemělo smysl pokračovat. Obloha už byla za oblačností.

Výsledkem tedy bylo cca 10x60s light frames, a cca 10x60s dark frames.

Doma jsem zkusil data zpracovat, ale výsledek byl předem odsouzen k neúspěchu. Posuďte sami, ztraceno v šumu...

Na další focení M31 si budu muset počkat do pozdních letních dnů...

Objevuji postprocessing v PixInsight

Do zpracovávání jsem se dal ihned po návratu z onoho focení, které mi vyneslo první pořádná data. K dispozici jsem měl:

• 30x1 min. light frames
• 15x1 min. dark frames
• 15 bias frames
• 15 flat frames
• 15 dark flat frames

V předchozím článku jsem zmiňoval, že jsem nakonec nepoužil flaty z modré oblohy. Nevěděl jsem totiž, jestli jsou správné, tak jsem ještě později nafotil nové (i když už to bylo s odstupem času a znovu jsem hledal správnou ostrost) pomocí bílého trička a zářícího displeje.

Při večerním zpracování jsem se po více než dvou hodinách nikam nedostal. Pracoval jsem podle níže uvedeného videonávodu, používal jsem PixInsight, který je neuvěřitelný v možnostech, které nabízí speciálně pro úpravy astrofotografií. Problémem ale bylo, že jsem měl orientaci fotek na výšku. Fotoaparát byl nakloněn tak, že je rovnou otáčel (což jsem zapomněl vypnout...příště už na to budu myslet). Nejprve jsem tedy bojoval s převodem z raw, abych vše mohl hromadně otočit. Tam jsem ale narazil na problém s kvalitou. Evidentně není jednoduché převést raw do něčeho lepšího na zpracování...navíc jsem přišel o barvy :-).

Další den jsem použil DeepSkyStacker. Zatím bez flatů, protože jsem v daný okamžik dostal podezření, že by problémem mohly být právě ony. Master image jsem pak editoval v PixInsight. S výsledkem jsem spokojený nebyl, protože jsem dostal opravdu zašuměný obrázek.

Další pokus byl už s použitím snad správných flatů a dark flatů. Měl jsem tedy kompletní sadu obrázků...a výsledek? Opět plné šumu.

Pak mi došlo, že se asi PixInsight snaží vytáhnout histogram obrázku až moc a tak vzniká šum. Když jsem ScreenTransferFunction trochu stáhnul, hned byl výsledek lepší. Při editaci jsem používal druhé z uvedených videí.

Načerpal jsem myslím velké množství informací ke zpracování, ale spoustu parametrů mi pořád není jasných a metodou pokus omyl trvá vše hodně dlouho, ale věřím, že další pokusy se zase posunu dál...

Výsledný obrázek, se kterým jsem už byl spokojený, vypadá následovně:

Postřehy, co si odnesu do příštího focení (které doufám bude brzy):

• použít nižší ISO a snažit se o co nejdelší expozice, cílem jsou 2 min, ale uvidíme
• určitě vzít notebook a použít BackyardNikon
• vypnout automatické otáčení snímků
• termosku s čajem
• možná spacák :-)

Calibration and Stacking in PixInsight 1.8

PixInsight DSLR Workflow Tutorial

Star Adventurer - první skutečné astrofocení

Montáž měla za sebou zkoušku ustavení a pořízení prvních snímků s delší expozicí, ale skutečný test sestavu teprve čekal. Konečně jsem si mohl vyzkoušet pokročilé techniky astrofocení, kdy se využívá několik snímků skládaných na sebe, nemluvě o dalších desítkách kalibračních snímků.

Vše se odehrávalo ve stejný víkend jako první pokusy. Už přes den jsem si zkoušel nafotit flat frames. Použil jsem dokonale modrou oblohu, která by měla stačit (nakonec jsem ale použil jiné flaty - o tom později).

Po 19. hod. jsem odjížděl na pole za obcí a to s následující výbavou: PowerTank, fotoaparát, montáž na stativu, se vším možným příslušenstvím. Neměl jsem notebook, resp. kabely na propojení fotoaparátu. Původně jsem chtěl nastavit sekvenční snímání na foťáku, ale v režimu Bulb nefunguje. Nezbývalo než odpalovat ručně za pomoci časovače v mobilu, který hlídal časy :-)

Auto ukazovalo venkovní teplotu -7° C, bezvětří. Cílem bylo souhvězdí Oriona, které bylo ještě dost daleko od Meridianu.

Ustavení chvíli trvalo, hlavně kvůli tomu, že mi nestačila vůle otáčení montáže v azimutu. Takže bylo třeba otočit celým stativem (nechtěl jsem, aby noha montáže zavazela, když se budu sklánět k polárnímu hledáčku) a znovu najít rovinu.

Pak jsem nasadil foťák a pustil se do ostření. Původní plán byl mít už z domu zaostřeno, ale v nočních podmínkách nebyla ostrost ideální, takže jsem přeostřoval. Myslím, že se mi podařilo dosáhnout dobrého nastavení, což bude vidět později ve snímcích.

Po pár pokusných snímcích jsem se ujistil, že jsem splnil všechny kroky, abych mohl spustit sérii expozic. Odpaloval jsem opět přes bezdrátovou spoušť a při snímání jsem se bál i pohnout. Postupně jsem našel pozici dost daleko, abych mohl chodit a sem tam i pro zahřátí cvičit a neovlivňoval montáž a přitom byl stále schopný mačkat spoušť.

Nastavení snímků jsem zvolil: 105mm@5.6, ISO 800 na objektivu 18-105/3.5-5.6.

Dostal jsem se až na 30 expozici o délce 1 minuty. Pak přišly na řadu první kalibrační snímky - dark frames. Stejný čas, ale pouze 15 snímků.

Nebylo ještě tak pozdě a chtěl jsem ještě kousek posunout možnosti, tak jsem si troufnul na 2 minutové expozice. I ty dopadly dobře, ale udělal jsem jich jen 10. Následovaly opět darky a pak už balení domů. Konec byl lehce před 22. hod.

Ihned po příjezdu domů jsem chtěl vidět, co budu schopný vytáhnout z nasnímaných dat...nebylo to tak jednoduché, ale o tom příště...