Babí léto pokračovalo velmi vydařeným víkendem 13. - 15.10. Tentokrát jsme cestovali do Šatova a víkend jsme si dokonce kvůli mému focení protáhli až do pondělí. Původně totiž mělo být nejlepší počasí právě z neděle na pondělí, no nakonec vyšla i sobota.
V Šatově jsem deep-sky ještě nefotil, takže bylo nutné vyřešit otázku "Kam?". Problémem Šatova je, že východní obzor znečišťuje FreePort. Toho jsem se trochu bál, takže jsem si řekl, že FreePort objedu tak, abych ho měl na západě. Vybral jsem místo zvané Lampelberg - jedná se o malý hrádek mezi vinicemi.
Vyrazil jsem v 19:30, cesta byla zhruba na 20 min. Narazil jsem však na překážku - doslova. Cestu asi 500 m před hrádkem blokovala závora s cedulí ve smyslu "Vstup zakázán, krádeže hroznů budou hlášeny policii" :-) Nezbývalo než hledat nové místo. Hned před závorou ale byl příhodný plácek u vinice, zakotvil jsem tedy tam.
Dnešním cílem byla další galaxie, tentokrát M33 - Galaxie v Trojúhleníku. Ustaveno a nastaveno jsem měl zhruba v 21:30, Měsíc vycházel kolem 1 hod. ranní, zůstalo tedy dost hodin na focení. S polárním ustavením jsem si tentokrát moc nehrál a spoléhal jsem na pointaci. To jsem se však mýlil. Zhruba po dvou hodinách focení začala galaxie přicházet k meridiánu a tam se právě ukázala ona chyba ustavení. Dvou minutové snímky výrazně ujížděly v deklinaci a focení jsem raději přerušil se zhruba 50 snímky. Než bych znovu ustavoval, raději jsem sjel opět k východu a zaměřil se na Plejády, abych přidal nějaké minuty k předchozímu focení. Objekt jsem ale netrefil dobře do středu snímku a tak jsem data nepoužil.
To bylo pro sobotní noc tedy vše. Za zmínku ještě stojí dvě "návštěvy" - první auto přijelo a podobně jako já narazilo na závoru (nebo na mě), otočilo se a odjelo. Další přijela dvě auta, ale ta jen projížděla - asi nějaký závod :-).
Neděle začala stejně - závora mě už nepřekvapovala - dal jsem si však více záležet na polárním ustavení. Testovací foto u meridiánu potvrdilo zlepšení, ideální to nebylo, ale stačilo. Fotit jsem sice začal o něco dřív, stejně tak jsem ale musel skončit. Během pravidelných kontrol průběhu focení (kdy jen vytahuji ruku z dveří auta u spolujezdce) jsem si všiml značné vlhkosti na notebooku. Dál jsem to neřešil, ale později mi došlo, že to stejné postihuje i čočku objektivu. A taky že ano. Čočka byla zarosená a fotografie špatné. S tím se nedalo nic dělat a tak jsem v 23 hod. začal nedobrovolně a nerad balit. S vlhkostí jsem vůbec nepočítal a přitom to bude v těchto dobách jev velmi častý...s tím se musí něco dělat (a taky že bude!).
Výsledný čas ze dvou dnů je 84 x 2 min., tedy 168 min., tj. 2 hod. a 48 min. Prozatímní rekord.
Rovnou uveřejním výsledný obrázek. Musím říct, že jsem s ním až na detaily spokojený. Z procesu zpracování jsem vyhodil vyhlazení šumu, doostření a redukci hvězd. Zůstal tak velmi přímočarý a jednoduchý proces s mým asi nejlepším výsledkem.
Ač je galaxie malá, nabízí velmi pěkná ramena s hezkými barvami.
Předchozí zkušenost mě donutila řešit nějak rosení a případné namrzání objektivů (hlavní i pointer). K sehnání jsou samozřejmě komerční vyhřívání, ale pořízení by bylo v řádu tisíců (řídicí jednotka + pásky). Díky astrofóru ale snad dokážu sestavit vyhřívání svépomocí. Díly jsou objednané, uvidíme, jak se bude dařit. Určitě o tom sepíšu článek. Čekají mě tedy dva "bastlící" projekty - napájení fotoaparátu z PowerTanku a vyhřívání složené z řídicí jednotky a dvou pásků.
Žádné komentáře:
Okomentovat