Elektrikář ze mě nebude...

...ale snažím se. Po poslední zkušenosti jsem usoudil, že je třeba pořídit vyhřívání. Dříve jsem si říkal, na co v našich končinách mají lidé na fóru vyhřívání, ale to už teď vím.

Zakoupení vyhřívání jsem zamítl kvůli ceně. Vlastnoruční výroba se nezdála být nemožná, tak jsem se do toho pustil. V GM jsem nakoupil dva PWM regulátory a další potřebné součástky. Krabičku a do ní mimo zmíněné regulátory ještě Cinch konektory, 5,5x2,1 napájecí konektor, kolébkový spínač, vodiče, svorkovnici (čokoládku) a možná ještě něco dalšího. Doma jsem už měl "doutníkový" konektor do auta, kabel k napájecímu konektoru. Další součástky pak byly ještě pro vyhřívací pásky. Jednalo se o odporový drát - jeden 21 Ohm a druhý 50 Ohm. Pro spojení vodiče a odporového drátu jsem koupil lisovací spojky. Hodně shánění jsem měl kolem "obalu" vodiče - tedy v čem vlastně drát bude umístěn. Nakonec jsem koupil samolepicí suchý zip s šířkou 5 cm.

Den první: Prvním úkolem bylo připravení krabičky. Potřeboval jsem otvory pro konektory - ty jsem dal dozadu - a ovládací prvky jako spínač a kolíky regulátorů. Vše jsem zvládl pomocí vrtačky a pilníku.

Večer následovalo pájení. Z toho mám vždy respekt, protože se mi často stává, že spoje přehřívám a prostě to pak nejde. Shlédnul jsem nějaká videa s radami, jak na to, a pustil se do toho. Začal jsem napájecím konektorem, pokračoval s Cinchy. Chtěl jsem napájet i spínač, ale tam jsem si uvědomil, že se hodí spíš spojky Faston. Další den jsem tedy zašel opět do GM :-). Koupil jsem mj. i distanční sloupky a nějaké šroubky, abych na ně mohl posadit a přišroubovat regulátory v krabičce. Také jsem koupil další spínač - ten původní byl zelený, ale pro astro je přeci jasnou volbou červená.

Ještě ke spínači. Docela dost času jsem si lámal hlavu se zapojením, protože je zde i doutnavka. Pomohl jsem si multimetrem a proměřil konektivitu jednotlivých nožiček.

Den druhý: Další den - v pondělí - jsem se pustil do prvního vyhřívacího pásku. Použil jsem celý metr drátu s 20 Ohm. Příkon by měl být kolem 7 W a odběr 0,6 A. Drát jsem vedl po jedné straně pásku přímo na druhý konec a zpět jsem ho pokládal esovitě. Oba vývody jsou tedy na jedné straně.

Zapomněl jsem pořizovat průběžnou dokumentaci, tak aspoň, jak vypadaly díly na pásek.

Den třetí: Druhý pásek jsem dělal další den. U drátu s 50 Ohm jsem zvolil šířku jen 3 cm a délku drátu 45 cm. Příkon je pak 6 W a odběr 0,5 A. Drát je veden jen přímo na druhou stranu a zpět. U tohoto pásku jsem navíc zalisovanou spojku zatavil pájkou.

Den čtvrtý: Další den jsem se pak konečně dostal k zapojení všeho v krabičce. Nacvakal jsem Faston konektory, zapojil spínač. U napájecího a Cinch konektorů jsem upravil délky vodičů a propojil vše pomocí svorkovnice (regulátory mají své šroubovatelné přívody a vývody). Zkoušel jsem také připravit upevnění regulátorů v krabičce, ale bylo třeba upilovat šroubky, což se vůbec nepovedlo. Vzešlo z toho jen říznutí do palce pilkou na železo, takže jsem to raději vzdal.

Chyběly ještě napájecí konektory - jak 5,5x2,1, tak doutníkový, a dále Cinch zástrčky na kabely pásků. Pájení mi tady moc nešlo, ale nějak jsem to přetrpěl. Vrcholem bylo spálení prstu - ani nevím, jak jsem toho vlastně dosáhl - nějaké chvilkové pomatení. Kolega mi ale vše vysvětlil - prý je třeba pokaždé přinést oběť bohům, aby výsledek fungoval.

Konečně mohlo dojít na připojení ke zdroji. Proměřil jsem orientačně napětí ze zdroje na výstupu napájecího konektoru a vše bylo OK. Jakmile jsem zasunul konektor do krabičky a zapnul spínač, napětí bylo na nule. Jakou úlevou bylo zjištění, že PowerTank má vratnou pojistku :-). Zkontroloval jsem znovu zapojení a nenašel jsem chybu. Usoudil jsem, že příčinou zkratu byla asi špatná práce při měření. Druhý pokus byl už úspěšný :-). Konektor se rozsvítil, stejně tak kontrolní diody na regulátorech. I výstupní napětí bylo v pořádku. A dokonce téměř nic neshořelo. Zkoušel jsem pásek nasadit na ruku, ale jestli pásek hřál, se dalo jen stěží určit. Cítil jsem teplo a smrad jakoby se něco nahřívalo, což, jak jsem vzápětí zjistil, byl přenášecí pásek od PowerTanku položený na páječce. Jestli funguje, se uvidí až v poli.

Stále mi ještě chyběly finální kroky - sešroubování krabičky dohromady a také připevnění regulátorů ke krabičce, aby se volně nehýbaly.

Opět jsem navštívil GM a koupil další díly - šrouby a matice :-). Nepodařilo se mi ale navrtat přesně díry, a tak jsem musel vše ještě převrtávat.

Další podzimní objekt splněn

Babí léto pokračovalo velmi vydařeným víkendem 13. - 15.10. Tentokrát jsme cestovali do Šatova a víkend jsme si dokonce kvůli mému focení protáhli až do pondělí. Původně totiž mělo být nejlepší počasí právě z neděle na pondělí, no nakonec vyšla i sobota.

V Šatově jsem deep-sky ještě nefotil, takže bylo nutné vyřešit otázku "Kam?". Problémem Šatova je, že východní obzor znečišťuje FreePort. Toho jsem se trochu bál, takže jsem si řekl, že FreePort objedu tak, abych ho měl na západě. Vybral jsem místo zvané Lampelberg - jedná se o malý hrádek mezi vinicemi.

Vyrazil jsem v 19:30, cesta byla zhruba na 20 min. Narazil jsem však na překážku - doslova. Cestu asi 500 m před hrádkem blokovala závora s cedulí ve smyslu "Vstup zakázán, krádeže hroznů budou hlášeny policii" :-) Nezbývalo než hledat nové místo. Hned před závorou ale byl příhodný plácek u vinice, zakotvil jsem tedy tam.

Dnešním cílem byla další galaxie, tentokrát M33 - Galaxie v Trojúhleníku. Ustaveno a nastaveno jsem měl zhruba v 21:30, Měsíc vycházel kolem 1 hod. ranní, zůstalo tedy dost hodin na focení. S polárním ustavením jsem si tentokrát moc nehrál a spoléhal jsem na pointaci. To jsem se však mýlil. Zhruba po dvou hodinách focení začala galaxie přicházet k meridiánu a tam se právě ukázala ona chyba ustavení. Dvou minutové snímky výrazně ujížděly v deklinaci a focení jsem raději přerušil se zhruba 50 snímky. Než bych znovu ustavoval, raději jsem sjel opět k východu a zaměřil se na Plejády, abych přidal nějaké minuty k předchozímu focení. Objekt jsem ale netrefil dobře do středu snímku a tak jsem data nepoužil.

To bylo pro sobotní noc tedy vše. Za zmínku ještě stojí dvě "návštěvy" - první auto přijelo a podobně jako já narazilo na závoru (nebo na mě), otočilo se a odjelo. Další přijela dvě auta, ale ta jen projížděla - asi nějaký závod :-).

Neděle začala stejně - závora mě už nepřekvapovala - dal jsem si však více záležet na polárním ustavení. Testovací foto u meridiánu potvrdilo zlepšení, ideální to nebylo, ale stačilo. Fotit jsem sice začal o něco dřív, stejně tak jsem ale musel skončit. Během pravidelných kontrol průběhu focení (kdy jen vytahuji ruku z dveří auta u spolujezdce) jsem si všiml značné vlhkosti na notebooku. Dál jsem to neřešil, ale později mi došlo, že to stejné postihuje i čočku objektivu. A taky že ano. Čočka byla zarosená a fotografie špatné. S tím se nedalo nic dělat a tak jsem v 23 hod. začal nedobrovolně a nerad balit. S vlhkostí jsem vůbec nepočítal a přitom to bude v těchto dobách jev velmi častý...s tím se musí něco dělat (a taky že bude!).

Výsledný čas ze dvou dnů je 84 x 2 min., tedy 168 min., tj. 2 hod. a 48 min. Prozatímní rekord.

Rovnou uveřejním výsledný obrázek. Musím říct, že jsem s ním až na detaily spokojený. Z procesu zpracování jsem vyhodil vyhlazení šumu, doostření a redukci hvězd. Zůstal tak velmi přímočarý a jednoduchý proces s mým asi nejlepším výsledkem.

Ač je galaxie malá, nabízí velmi pěkná ramena s hezkými barvami.

Předchozí zkušenost mě donutila řešit nějak rosení a případné namrzání objektivů (hlavní i pointer). K sehnání jsou samozřejmě komerční vyhřívání, ale pořízení by bylo v řádu tisíců (řídicí jednotka + pásky). Díky astrofóru ale snad dokážu sestavit vyhřívání svépomocí. Díly jsou objednané, uvidíme, jak se bude dařit. Určitě o tom sepíšu článek. Čekají mě tedy dva "bastlící" projekty - napájení fotoaparátu z PowerTanku a vyhřívání složené z řídicí jednotky a dvou pásků.